Moje sestra žije na krbové římse

To, že je Annabel přebornicí v neobvyklosti již víme, ale touto knihou mi potvrdila, že je mistryní. Přímo dokonale spojila pohled dítěte na životní situaci, kterou nechce zažít nikdo z nás a sepsala příběh, ze kterého by si měli vzít příklad autoři, kteří pracují již s milionkrát zpracovanými příběhy. Protože i ona s ním pracovala, ale vykouzlila něco nového, neotřelého a skvělého. Počítejte s tím, že je to kniha spíše na depku a ne na radostné poskoky, každopádně rozhodně za to stojí ♥

Ze začátku mě kniha moc nebavila, postupně jsem se ale do ní začetla a začala se mi i poměrně líbit. Podobně jako v "Kečupových mračnech" se autorka pustila do na zpracování dost náročného tématu, ale podle mě ho zvládla dobře. Rasismus, smrt a rodinná traumata vyprávěná desetiletým klukem... Z některých částí mi běhal mráz po zádech, zároveň je to všechno ale uvěřitelné, líbilo se mi, jak Jamie postupně v průběhu knihy dospívá - jak se mění nejen jeho názory a rozšiřuje se mu obzor, ale i jak se mění jeho způsob vyprávění a na konci působí jako sympatický puberťák a ne jako ten vyklepaný chlapeček, co byl na začátku. Taky jsem si samozřejmě zamilovala Sunyu a taky Jas a v průběhu čtení jsem jak brečela, tak se i několikrát rozesmála. Je to rozhodně zajímavá četba, který mi stoprocentně zůstane ještě dlouho v podvědomí.