Moje Jugoslávie

Tohle je tak krásně napsaná kniha, bože. Krásně napsaná kniha o tématu rozpadu rodiny (a Jugoslávie) vlivem osudu, který je nám mnohým nepředstavitelný. Hlavní postava Vladan se vydává hledat svého otce, který, jak si ptáčci šebetají, by měl být válečným zločincem. Jak tohle může jenom dopadnout? Upřímně. Kniha není ani tak o politice jako spíše o osudech, rodinných vazbách a snahou najít odpověď na otázku: "proč?". Snaha propojit se se svým otcem a zjistit, co ho k tomu vedlo, je snad úplnou podstatou tohoto příběhu. A je to cesta, kterou vám doporučuji s Vladanem projít. Krásný a smutný příběh.

R.2020 jsme byli v divném covidovém létě náhradou za jinou dovolenou poprvé na dovolené ve Slovinsku, do té země jsme se zamilovali a byli jsme tam od té doby každý rok - hory, jezera, moře, městečka, termály, skvělé víno a jídlo, příjemní lidé. Tak jsem před letošní další cestou hledala slovinského autora, ať se tedy i trochu vzdělám. Nu a SKVĚLÉ. Přečetla jsem jedním dechem za tři dny. Popis zmatených složitých myšlenek vypravěče, jeho ambivalentní postoj k otci, vyrovnávání se různých osob s nesmyslností a hrůzami války, selhávající vztahy děti-rodiče-prarodiče. Hledání kořenů zla místy až mrazivé. K odlehčení depresivity přiměřený sarkasmus, balkánské drobné životní radosti. Není potřeba se více rozepisovat, předešlé komentáře jsou OK. Nechápu při tom, že komentář byly zatím jen od tří čtenářů, nechápu, jak je možné, že kniha je pozapomenutá. Při tom do zemí bývalé Jugoslávie jezdí na dovolené davy a davy Čechů. Všem přečíst DOPORUČUJI.