Mladí titáni Raven

můj 1 grafický román - ve stylu komiksu , děj je akční, kresba není špatná , bavila mně :)

První díl nové komiksové série o Raven mě překvapil, zaskočil, lehce potěšil a v mnoha ohledech zároveň dost zklamal. Ale postupně... Začnu tím pozitivním. Kami Garcia umí psát. Umí dobře volit slova a dává to dohromady smysl. To jsem věděla už před čtením téhle knihy. Jenom jsem měla trochu obavy, jestli to bude v pohodě i v komiksu, když Kami píše běžně romány. A trochu to tam bylo v některých místech zvláštní. A práce s napětím podle mě nefunguje úplně ideálně, protože šablonu románu nelze použít na komiks. Sešity a kapitoly fungují jinak. Příběh sám o sobě je docela povrchní, tj pouze klouže po povrchu, a soustředí se převážně na věci, které nejvíc zajímají mladé čtenáře. Jenže...to samé by potom šlo příběhově zasadit do čehokoliv. Takže je jedno, zda je to Raven nebo by to byla třeba nějaká jiná nová postava. A kdybych Raven neznala ze seriálu Titans, přiznám to, místy bych asi z děje byla zmatená, protože se o ní skoro nic nic nedozvím a na konci bum, nepřítel během pár stránek poražen. Rozdíl by prostě nešel poznat. Protože tady se děj většinou času soustředí na školní problémy. Což je naprosto v pořádku. Ale kdyby to bylo víc propleteno jejím vnitřním bojem a bylo ho tam prostě víc, bylo by to lepší. A je mi jasný, že by to nevadilo ani oné primární cílovce. Co se mi ale hodně líbilo, byla kresba a způsob využívání barev. To se moc povedlo. Jenže tohle byla ta nejlepší věc na celé knize. To docela zamrzí. Škoda. Raven není špatná kniha, jenom jsem čekala víc. Nemůžu se zbavit dojmu, že je kniha lehce odfláknutá a hraje se tady až moc na jistotu. Že mladý sežerou všechno. Pamatuju si, co jsem četla ve čtrnácti. Tohle by mi nestačilo. Prostě průměr.