Mjöllni

Při čtení první části alba u mě převládal pocit naprostého okouzlení nad svérázným zpracováním severských legend. U druhého dílu už nadšení začalo opadávat, především kvůli neochotě autora držet vyprávění v rovině jednoduché bitkařiny, spolu se snahou dát eposu nějaký metafyzický přesah. Závěrečný příběh pak slibuje velkolepé finále, ale ve skutečnosti autor věc odflákne soubojem tří zmatkářů proti jednomu obrovi. Přitom všechno to handrkování bohů o světovou nadvládu mělo něco do sebe, jenže v okamžiku kdy došlo na lámání chleba, akce ustoupila nejjednodušším řešením, která však působila značně unáhleně, nekonzistentně a vlastně i maličko nesrozumitelně. V tomhle ohledu si myslím, že si vytvořený svět zasloužil víc, jenže tvůrcům došel dech už někde v polovině a další nápady se zkrátka nedostavily. A jak mě zpočátku postava načuřeného trpaslíka Tóra bavila, už po první knize se ukázalo, že skutečným hrdinou komiksu je tak akorát to jeho kladivo. To se pak jednomu špatně ztotožňuje.

Dnes začnu kresbou a celkově knihou. Ať si negativní věci nechám na konec (to jako děj). Ta kniha je krásná. Velký formát, pevné desky, hezká i jejich vnitřní část (to mám ráda ráda, moc, moc, moc). Nevadil mi ani použitý papír. Jak se ty velké stránky neustále jemně nadzvedávaly směrem k vazbě, musela jsem neustále na stránky sahat. Takhle se alespoň neupatalaly. Nevím, jak by knihu prodražil tisk, který používá konkurence (lesklé, ale zároveň hrubé), protože už takhle je cena pořádná pálka. Kresba mě bavila. Ale...na můj vkus a formu velkého formátu zoufale málo celostránkových kreseb. Když jsem na ně narazila, tetelila jsem se. Ale během toho čtení jsem zjistila, že se víc těším právě na tyhle stránky. Protože v celku mě víc zajímaly právě kresby. Protože... ...ten zbytek stál za starou belu. Takhle ukecanej není snad ani "nezávislý americký indie film, kde si dvě hodiny povídaj o tom, že si málo povídaj". Občas jsem si připadala jako na kroužku pletení. Což je šílený. Já pletu totiž jinak ráda (beze srandy, chce někdo šálu?)! Ale tohle prostě nešlo. A celý tenhle dokonalý potenciál nejdřív šel, potom se změnil ve starou herku a potom došel do cíle naprosto nezajímavě, tak akorát na porážku. Když máte totiž obsah oken na jedné stránce víc zaplněný textem než kresbou, je něco špatně. Dočetla jsem kvůli kresbě. No, dočetla, spíš dokoukala. Číst až do konce by mě oddělalo.