Mizerná nejen artritida

Kniha, k níž bych si asi nikdy nenašla cestu nebýt faktu, že jsem před dvěma lety touto chorobou, resp. jednou z jejích mnoha variant, MCTD, ochořela. Naštěstí už mám za sebou všechna těhotenství a dokonce i bezproblémovou menopauzu, přesto jsem nebyla ušetřena a na stará kolena se potýkám s problémy, které řešíme u malého dítěte – chůzi a pohyb obecně, jemná i hrubá motorika, výdrž, „nosnost“ . . . Až nyní díky autorce zjišťuju, že nade mnou asi někdo nahoře drží ochrannou ruku. V diagnóze většiny zde zmíněných pacientů – či spíše pacientek, dámy jsou více ohroženy – se objevují velké komplikace s očima, tzv. uveitida. Pro mě, nadšenou a velmi aktivní čtenářku, by tohle bylo doslova zničující; pokud jsem dosud netrpěla depresemi, tak tohle by pro mne byl spolehlivý spouštěč. Jsem vděčná za častou chválu našeho zdravotnického systému. Ačkoli už jsem ve svém dost dlouhém životě měla několik nepříjemných zážitků s lékaři, jednoznačně převažují ty dobré. Diagnostikování této choroby je pro lékaře jedním z největších problémů – kolik pacientů, tolik různých příznaků a potíží. A právě tady mi naše zdravotnictví do slova a do písmene zachránilo život, konkrétně ono v knize zmiňované oddělení revmatologie FN Olomouc. Kniha mě pobavila, potěšila i postrašila, a to poslední je možná dobře; nechci být za hypochondra, takže spoustu drobných artritických nepříjemností si nechávám pro sebe, a to bych asi neměla; při příští návštěvě revmatologa budu sdílnější. A s dotazy, které mě napadly během četby, se obrátím na autorku prostřednictvím v knize nabízených kontaktů, díky za ně a za ochotu se s námi o zkušenosti podělit a poradit.

Jak už napovídá název, celá kniha se točí kolem artritidy a revmatu. V knize najdeme osobní zkušenosti autorky, její pocity, cestu za léčbou, ale také zkušenosti dalších pacientů nebo odbornější náhled. Moc se mi líbilo, jak autorka onemocnění bere s nadhledem a motivuje svým přístupem ostatní nemocné. Je bojovník a jen tak se nevzdává. Také ukazuje, že i s artritidou může člověk žít naplno. Autorka říká, že” klíčem je trpělivost, strategie a hodně humoru, protože bez něj by tahle bitva byla mnohem těžší.” Jak je vidět, je důležité nebát se říct o pomoc a ještě důležitější je podpora rodiny a okolí. Několikrát bylo zmíněno, že nemocným pomohla změna v přístupu k sama sobě a ke zdraví. A právě tohle na mě působilo motivačně, protože myslet na svoje zdraví bychom měli neustále. Jsem překvapena, kolik různých typů revma existuje a jak říká autorka, neustále se odhalují další a další. Netušila jsem, že tohle onemocnění může zapříčinit i onemocnění oka nebo čelistního kloubu. Kniha je místy veselá, jindy méně. Pro mě byla zároveň edukační, informační, ale i motivační. Skvělé je, že výtěžek z knihy putuje neziskové organizaci Revma Liga Česká republika, z.s. Moc děkuji za to, že se mi tahle kniha dostala do ruky. Získala jsem tak spoustu nových informací o tomto onemocnění, o léčbě, ale i o tom, jak lidé s tímto onemocní žijí - před všemi klobouk dolů, jak to zvládáte. Pokud tedy nemáte s artritidou zkušenosti, přečtěte si tuhle knihu. Možná vám jako mě otevře oči. A pokud zkušenosti máte, přečtěte si ji taky - uvidíte tak, že v tom nejste sami.