Místodržící

Četl mi Filip Jančík. Musím říct, že se pro tenhle styl, pro to rozvláčné a dlouhé vyprávění, výborně hodí. Ale to vím už od Adepta. Je výborné, že se to tak táhne, protože mám alespoň čas si zvyknout na to, že se jedná o alternativní historii. Můj mozek se vždycky zasekl u Varšavské republiky. Jj, autor je historik a Polák a kdyby nebylo Materie Primi čili kouzel, vážně bych mu věřila, že se to takhle stalo. Postavy zůstaly stejné jako v 1.díle a dobře se vyvíjejí. Samozřejmě i povyšují. Bez toho by to ve válce ani nešlo. Samarin se tentokrát vyskytuje tak nějak okrajově. Nebo takhle. Je to voják, chová se a reaguje jako voják, takže nepřekvapí. Za to alchymista a lékárník Rudnicki, snaží se držet mimo politiku, v klidu vést svůj hotel. A najednou zachraňuje následníka trůnu, odhaluje intriky, zjišťuje, jak používat kouzelná slova a svými rozhodnutími vychyluje ručičku vah v politice i v boji. A jen tak mimochodem vymyslí nový způsob extrakce materie primy. Do Enklávy se tentokrát moc nepodíváme, ale když už tam jsme, tak to stojí za to! Přítel zachraňuje přítele. Objeví se nové postavy theokatáratos a uvidíme, kam nás dovedou v dalším díle. Celý příběh je sladěný, logicky plyne, žádná hluchá místa. Oceňuji i drobnou romantickou linku. V té záplavě politiky to bylo příjemné osvěžení. Které se zvrtlo v politické vydírání. a pak je konec 2.dílu. Těším se na další. Jsem zvědavá, jaký autor vymyslí závěr a vyvrcholení těch všech národnostních zmatků.

Úroveň příběhu ve druhém pokračování neupadla, ba právě naopak. V alternativní historii se za pomoci magie na frontě řežou Němci s Rusy a Poláci toho dokázali využít vznikem samostatné republiky. A nemalý podíl na tom má náš hlavní hrdina. Ani hrabě Samarin se nenudí. Víc nebudu prozrazovat, abych kolegy čtenáře neochudil o požitek z čtení. Rozhodně neváhejte, je to super, hned jsem musel přejít na poslední díl. A koho zajímá autor nádherné obálky, tak tady je jeho adresa: https://www.darkcrayon.com/