Mindf*ck

Očima čtenáře, který se snaží více dozvědět o problému "Velkých dat" se nějaké zásadní překvapení nekoná. Tedy aspoň já jsem měl pocit, že se to děje přesně tak, jak si představuji, že by se to dít mohlo. Už není ani s podivem, jak je dnes jednoduché získat přes sociální sítě o komkoliv informace, které společnosti typu Cambridge Analytica dokáží využít (v horším případě zneužít) ke komerčním účelům. Co s tím? Odpojit se, nepohodlné pro uživatele. Regulace, nepohodlné pro vlády. Těžko radit. No a z pohledu wistleblowerova příběhu, jsem měl při čtení neustále pocit, že zoufale nutně potřebuji názor druhé strany, podobnou knihu, ne jako reakci, ale nejlépe psanou ve stejný čas někým z druhého tábora. Tady je čtenář v pozici zoufalého soudce, který má možnost vyslechnout, dobře napsaný, uvěřitelný, ale nic naplat velice jednostranný příběh. Takhle se přeci soudit nedá. Ve výsledku je dobře, že vznikají knihy zabývající se problémem velkých dat, jen by mohly být obsahově více zaměřeny na jeho řešení.

Komentář po prvních 60 stranách: Na tuto knihu jsem se opravdu hodně těšil a budu jí číst dál. Ale už teď je mi z ní morálně hodně špatně a začínám mít problém s dalším čtením a to ještě neexistuje Cambridge Analytica. Ten morální problém nemám s hlavním hrdinou, ale s tím, jak neuvěřitelně jednoduše se dokázal dostat ke všem datům. Autor se trochu zabývá i sám sebou, tyhle pasáže bych klidně zeštíhlel, ale chápu, proč tam jsou. A pak následují pasáže, kdy relativně do detailů popisuje, jak to vlastně celé funguje, jak staví modely, na základě čeho je vypracovává, jaké informace jsou pro něj důležité atd. Tyhle části jsou nesmírně zajímavé a jen kvůli nim by si ji měl přečíst každý.