Mimosoudní metody řešení sporů

Čekala jsem od knihy mnohem víc, než “jen cca 60 a 70 stran filosofických a sociologických přístupů a následně u jednotlivých metod řešení sporu (hl. u mediace) odkaz na to, že není prostor věnovat se mediaci dle oblasti problémů do většího detailu. Doporučuji všem, kteří o mimosoudních metodách řešení sporů neví vůbec nic, ale pro ty, co povědomí mají, to bude spíše zklamání (byť opakování je matkou přírody). I lidé neznalí mimosoudních metod by měli zvážit, zda se trápit četbou první poloviny knihy či dle potřeby některou z kapitol přeskočit. Já četla poctivě a málem mě to umořilo, čemuž odpovídá i délka četby co do dnů. Druhá část knihy (pojednávající o konkrétních mimosoudních metodách) je úžasná, ale pro někoho, kdo absolvoval předmět s tímto tématem na škole, je to prostě opakováním s tím, že hrozí zklamání čtenáře neb min. u vyjednávání (a částečně i mediace) končí kapitola v nejlepším, zatímco čtenář má zájem o pokračování a klidně větší hloubku, aby si rozšířil teoretické know how.