Přes velikou snahu, trojí odložení a znovuotevření, nedočteno. Úvod, kde M.T. umírá, byl strhující a dech beroucí. (Jako by ho psala jiná osoba.) Poté vyprávění sklouzlo do těžkopádného patetického stylu, který mi dělal nepřekonatelné potíže. A když jsem navíc zjistila, že polyhistorové jsou nazýváni polyhistoriky ( např. na str. 127) a katolíci jsou hozeni do jednoho pytle s protestanty (str. 135), má trpělivost doznala svých mezí. Omlouvám se mé oblíbené královně, ale prostě to nešlo.