Pokud jde o tento příběh, tak bych řekla, že byl opravdu hodně neobvyklý a zvláštní. Je vyprávěný ze tří úhlů pohledu - Maddy, která již nežije, potom jejího manžela Bradyho a dcery Eve. Autorka čtenáře seznamuje nejen se současným stavem rodiny po smrti Maddy, ale paralelně k tomu se vrací i do minulosti. Protože přece každý chce vědět, co tomu předcházelo ;-). Naštěstí si Maddy psala deník, který toho hodně napoví, ale to nejdůležitější - tj. důvod, proč a také jak přesně k její smrti došlo, prozradí někdo úplně jiný... Kniha je napsaná skvělým, čtivým stylem a tím se stává v podstatě neodložitelnou :-). Za sebe přiznávám, že mne vůbec nenudila - právě naopak. Celou dobu mne popoháněla touha dozvědět se, jak to bylo doopravdy. Konec je překvapivý, na světlo se dostanou skutečnosti, o kterých do té doby neměl nikdo sebemenší tušení. A epilog knihy vyznívá smířlivě a hezky celý příběh uzavírá. Na závěr bych chtěla poděkovat hlavně své oblíbené Šánce (děkuji :-)), která mne svým komentářem ke knize přivedla. A i když jsem byla zpočátku dost skeptická, brzy se ukázalo, že zbytečně ;-). Knize tedy dávám plný počet a je možné, že s k ní zase někdy vrátím...

Krásně napsaná prvotina, na kterou jsem se již dlouho chystala a přečetla ji za dva večery. Snad autorka bude v psaní pokračovat, moc se mi knížka líbila. Příběh je vyprávěný ze tří pohledů, není zrovna veselý vzhledem k takovému tématu, jakým je sebevražda v rodině, ale určitě není depresivní. Je o rodinných vztazích, je o věcech, které bereme jako samozřejmé, a jejichž cenu si uvědomíme mnohdy pozdě. Líbil se mně vývoj myšlení otce i dcery, jejich nacházení cesty k sobě. A já jsem takový závěr vůbec nečekala, ale povedl se.....