Milenci v roce 2042

Na začátku četby jsem se docela zaradovala. Ano, takhle píše člověk, který má co říci! Jenže pak mé nadšení vyprchávalo. Ani mi nepřišlo, že se jedná o dobu budoucí. Leda snad ty technické komunikační pomůcky, ale to je maličkost. Ryze současné problémy. Souboj dvou a více tradic na malém prostoru nemůže dopadnout dobře. Láska muže a ženy z protilehlých táborů sice může připomenout Romea a Julii, ale nemělo by to být důvodem, aby nám verše z té hry autor servíroval několikrát v každé kapitole. Abychom na tu podobnost nezapomněli. Asi. Příběh pokračuje čím dál víc ve stylu červené knihovny, moudra se tam stále opakují. Autor nadměrně poučuje a stále prostřednictvím postav vysvětluje - pak už jsem to musela řešit přeskakováním pasáží. Strašlivý polopatismus a výrazné podcenění čtenáře. Vyšetřovatelka muslimského původu je hodně slabá, připomíná mi nasazenou státní zástupkyni Zinnerovou z Big Bena, z které si nikdo nic nedělal. Taky ji nic kloudného nenapadne a její výslechové metody jsou spíš k smíchu. Autor se prostě svezl na momentálně populární vlně nenávisti proti všemu islámskému. Není to zas tak jednoduché a přímočaré! A že bude v roce 2042 v Praze letiště Václava Havla?:):):) Tak to je vtip století.

Hezký příběh, který se klidně může stát. Se zajímavými názory na migraci a střet několika kultur. Jak zajistit bezproblémové soužití odvěkých nepřátel - muslimů, židů, křesťanů a dokonce ateistů :-)