Milan Kundera

Pohled na Kunderu jinak; ale jak, hned se ptám? Tato kniha byla směsicí životopisu (který Kundera bytostně nesnášel), vzpomínek a prolínání jeho děl. Nebyl to však typický životopis, především ne typický pro Čecha. Autorka celkem zevrubně popisuje politickou situaci období 60. let a následnou normalizaci. Ano, staví si půdu pro líčení Kunderova života, především následné emigrace. Přiznejme si to, Kundera vytvořil mýtus, který všechny zajímá; vytvořil ho především tím, že chtěl, aby žilo pouze jeho dílo, ne autor. Už jen tato skutečnost musí nutit čtenáře, aby se o něj více zajímal. Nech žije Kunderovo dílo! Ale...pro mě byla velmi zajímavá část, kdy a jak se Kunderovi rozhodli emigrovat. Jen se na moment vžijte do této situace. Kdo se odstěhoval z rodné země/ chtěl odstěhovat, pochopí. Není to klasický životopis...díky za to!

Přijde mi to jako včera, co jsem dočetla Nesnesitelnou lehkost bytí. Pamatuji si, kolik pocitů a myšlenek se ve mně střídalo, kolik vět jsem musela číst víckrát, protože mi pokaždé dávaly úplně jiný význam. Milan Kundera je pro mě spisovatel s velkým S. Jeho knihy donutí člověka k zamyšlení a ke kladení si otázek. Proto, když jsem uviděla tuto knihu, zákonitě musela skončit u mě na nočním stolku. Tato biografie si mě po několika kapitolách absolutně získala. Zahrnuje vyprávění o Kunderově dětství, působení na FAMU, odchodu do exilu, o jeho tvorbě a myšlenkách, které ji provázely, o jeho lásce k Česku, ale i o jeho nelehkém životním konci. V biografii nechybí ani spousta fotografií, zápisků či kreseb, téměř na každé druhé straně čeká na čtenáře překvapení. Jde o skvělé čtení, nevšední, takové, na které obtížně zapomenete. Pokud máte rádi Kunderovu tvorbu, myslím, že by Vás tato biografie mohla nadchnout, stejně jako mě.