Milá č. 18

Hlavním dějovým tématem je sice vznik a průběh hrdinského povstání Židů ve varšavském ghettu, ale tento román má ještě jiné poselství. Vyjádřit úctu a obdiv k neskutečnému hrdinství lidí, jejich obětavosti a touze žít důstojný, svobodný život. Některé myšlenky v tomto příběhu jsou myslím aktuální i dnes, např. "Německá propaganda byla nástrojem s dosud nikdy nepřekonanými účinky. Nacisté vycházeli ze základní premisy, že pokud se lež opakuje dostatečně často, dokonce i ti, co vědí, že je to lež, ji brzy začnou považovat za pravdu." (str. 153) "Copak člověk nevolá po svobodě o to zoufaleji, právě když mu ji berou?" (str. 459) "Je dobře, že i na takovém místě máme pořád ještě jeden pro druhého dost slz a že nás bolí srdce. Je dobře, že jsme pořád ještě lidi." (str. 505)

Obrovské zklamání, už dlouho jsem nezažil ten pocit, kdy se těšíte až konečně dočtete knihu. Promarněná příležitost, takové téma a tak bídná historická příprava. Asi bych vypustil tu červenou knihovnu, ale chápu, že autor chtěl ve čtenáři navodit nějakou citovou linku. Kde je ovšem obrovský problém, tak to je faktografie a historické reálie. Ne, Němci neměly na svých obrněných autech hákové kříže a ani esesáci neměly v podpaždí vytetované blesky SS, přičemž se autor zmiňuje, že toto mělo být znamením SS (pouze vyznačenou krevní skupinu). Nacistický šéf Varšavy chtěl po Židovské radě, aby dodala šedesát svých žen do nevěstinců pro Wehrmacht a posléze museli Židé darovat krev pro bojující jednotky na východě. Jako vážně? Autorovi nic neříkají Norimberské zákony respektive Zákon o ochraně německé krve a německé cti??? Zatímco v Reichu by každý, kdo by se vyspal s Židovkou dostal oprátku, v Milé č. 18 byl zřizován bordel a do vojáků Wehrmachtu byla zvesela pumpována německá krev. Už v roce 1941 znala židovská správa v ghettu pojmy jako Einsatzgruppen a dokonce jsou v knize z tohoto období i vyjmenovány jména a hodnosti velitelů těchto skupin zvláštního určení. Autor si ani nelámal hlavu s tím, jaké byly používány hodnosti v SS a Wehrmachtu, Oberführer SS je přece generál major atd. atd. Chápu, že chyba je i u mne jako u starého hnidopicha, ale tohle se prostě nedalo přehlédnout. Vcelku přitažené za vlasy na mne působilo i to podnikání Velké sedmy nebo přeprava dobytka přes zeď ghetta. Na druhou stranu je třeba vypíchnout, že autor se nebál zmínit odpor polského odboje pomáhat Židům a vůbec celý ten polský zakořeněný antisemitismus, který byl v Polsku patrný po celou válku, respektive i po ní, kdy v Polsku probíhaly protižidovské pogromy. Původně jsem si od Urise chtěl pořídit i Exodus, ale po tomhle "opusu" jsem si to rozmyslel.