Syn podsvetia

Po Dceři zimy jsem se těšila co dalšího autorka napíše a doufala jsem, že mě to bude bavit minimálně stejně jako předchozí dílo. No, bohužel Syn podsvětí mě tolik nenadchnul. Rozhodně to není špatná knížka, ale v porovnání musím říct, že Dcera zimy je prostě mnohem lepší. Tady mě to čtení nebavilo tolik a tolik mě netáhlo, neměla jsem problém se odtrhnout. Líbilo se mi, že je knížka rozdělená na několik částí, opět tu máme severskou mytologii, spoustu mýtických postav a bytostí, bylo to vtipné a vlastně mě to bavilo. V Dceři zimy jsem byla překvapená, že mi nechyběla romantická linka a stačilo mi to sesterské pouto. Tady máme romantické linky hned dvě a za mě teda nic moc ani jedna z nich. Opět, nebylo to špatné, ale prostě mě to úplně nevzalo. Ten svět a zvraty, to všechno bylo fajn, ale nějak mi nesedlo že se to odehrává v přítomnosti. Celkově nemůžu říct, že by na knížce bylo něco úplně špatně, jen s každou věci která mi přišla super se pojí něco, co už tak super nebylo. Na navození podzimní atmosféry to ale bylo fajn. Pokud ale chcete od autorky něco zkusit, jděte do Dcery zimy. #spoluprace #humbookblogeri

O chloupek horší než Dcera zimy, ta ale má pevně danou pozici v mé osobní top pětce, takže je asi nefér být moc přísný xd. Dá se číst samostatně bez znalosti Dcery, ale čtenář je odměněn pokud je s ní seznámen. Postavy opět parádní, všechny jsem si zamiloval, inspirace mytologií opět fantastická, to už bych si ale asi měl u Šebové zvykat. Jakmile děj skočí do nám známého prostředí, už jsem se jen usmíval jako trouba :) Mírný SPOILER- Trochu jsem se bál, že vše bude až moc happyendovaté, né že bych to všem nepřál, ale Dceru si pamatuji právě kvůli krásnému konci, a ani zde jsem nebyl zklamán, jak poeticky jedna z postav skončila. Už teď se těším na Agátu :) Dávalo by smysl dát o jednu hvězdičku méně než u Dcery, ale obálka (a mapka!) zas jednu navíc přidává, je to radost na knihu koukat.