Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Jeden by řekl, že příběh, jenž se odehrává v průběhu jedné z nejtemnějších kapitol lidské existence, by neměl být založený na humoru. A přitom tady je ten skvělý humor právě tím, co dělá tuto směsici antimilitarismu, vlastenectví a autobiografických prvků s velkou dávkou uvěřitelných příhod z běžného života, tak neskutečně poutavou a zábavnou. Vskutku krásně to odsýpá.

Knihu jsem přečetl poprvé na střední škole. Po více než 20 letech jsem se do ní pustil v rámci čtenářské výzvy (kniha s barevnou ořízkou) Kdo viděl film, zřejmě bude souhlasit s tím, že Švejk v podání pana Hrušínského je větší sympaťák než ten Švejk v knize. Tam je místy cítit trošku jiný Švejk. Ironický, pere se… Jakoby z knihy do filmu bylo použito jen to sympatické. Aby vznikl ten předobraz Švejka jak ho znají všichni, kdo nečetli knihu. Oproti filmu mi byl méně sympatický polní kurát Katz a více mě bavil nadporučík Lukáš:-) Minusem byl chybějící překlad hojně používané němčiny v knize.