Oheň bez uhlí

Kniha obsahuje 3 povídky. Ta první byla neuvěřitelná a jen jsem se divila, kam hlavní hrdinka odkládala svou hrdost. Druhá povídka byla velmi krátká a název Ve spárech alkoholu mnoho napovídá. Při četbě třetí povídky, Vičíhoroviny, jsem přemýšlela, jak někdo může snést tolik neštěstí najednou.

Knihy autorky jsou jak řeka času - plynou zvolna, ale neúprosně. Já po nich sahám vždy, když hledám nějaké "normální" čtení poté, co mě poněkud "semele" jiná kniha nebo dnešní hektický život. Doba, o které Javořická píše, určitě nebyla pro lidi snadná, ale přesto jim ji závidím - hektický dnešek, kdy se lidé starají jen sami o sebe a neznají ani sousedy na patře bytového domu, kde žijí, pro mě fakt není. Proto jsou knihy paní Javořické pro mě taková "únikovka". Tato kniha v sobě zahrnuje tři novely, jak již bylo uvedeno v komentářích níže, a dojem na mě udělaly v zásadě všechny stejný. Ničím nevybočují z autorčina standardu.