Nekonečné dny

Průměrná kniha, téma mohlo být lépe zpracováno, nelíbil se mi konec.

Peggy strávila 9 let v lese se svým otcem, který jí tvrdil, že jsou poslední dva žijící lidé na světě. Žít v lese téměř bez ničeho není žádný med, nicméně Peggy, která celý příběh vypráví, nijak zvlášť nedramatizuje. Jedná se o skvělé fiktivní memoáry, kdy vám vypravěčka jednoduše sděluje, co se stalo a nemá potřebu fňukat nad událostmi, které pro ni už byly téměř normální. Nechce to ani po čtenáři. Tím je tato knížka výjimečná. Jelikož se autorka nechopí každé příležitosti, kdy může dojít k něčemu tragickému, dodává příběhu punc reálnosti, a když na to přijde, není ani úplně nepředstavitelné, že by k něčemu podobnému skutečně došlo. Pokud chcete knihu otevřít, doporučuji se předem připravit na to, že vás nečeká žádná "zběsilá jízda". Pro někoho to může být důvodem ke snížení bodů, u mě tomu bylo naopak. Taky jsem si díky tomu poslechla asi milionkrát "La Campanella" ♥, strávila spoustu času na fórech pro preppery, tudíž teď vím: jak nejlépe uvařit ježka, s jakou moukou nepočítat při apokalypse… A to se vyplatí.