Na okraji domov můj

Poctivě vypracované rozhovory se sedmi rodinami, které mají něco odlišné a mnoho společné (ve smyslu životního směřování, názorů na výchovu apod). Povedené je zaměření otázek na změny a vývoj v průběhu let i důvody odchodu, které jsou někdy překvapivé, protože ne všichni odpovídající toužili po spojení s půdou a přírodou. Pro mě je kniha o to zajímavější, že v kraji, kde většina rodin žije, bydlím i já. A vlastně tak trochu na okraji je domov můj. Rozhovory jsou doplněné fotodokumentací, která na první pohled úplně nezaujme, ale když fotky detailně zkoumáte a necháte je chvíli působit, jsou přesně o tom. Doporučuji čtenářům, které zajímá nejen přesun z města na vesnici, možné nevýhody, problémy, přístup, ale i pohyb opačným směrem, protože "...pokud na sobě člověk nepracuje, je vlastně jedno, jestli žije ve městě nebo na vesnici, protože bude mít pořád tendenci někam utíkat a myslet si, že mu tam bude líp. I sem vám chodí maily a člověk musí pořád něco řešit. Je prostě dobré investovat čas do toho, aby se člověk zklidnil a zjistil, co opravdu chce. SAMOTNÉ PROSTŘEDÍ TO ALE ZA VÁS NEUDĚLÁ."

Krásně zpracovaná kniha, která s lehkostí popisuje životy lidí, co si umí jít za svým. Přesun z města na klidné místo i za cenu prvotního nekomfortu. Život ve vesnické komunitě, který má plusy i mínusy. Návrat k přírodě a starým hodnotám. Jako by se vrátila minulost, která je zasazena do dnešní zrychlené doby pokroku. Různorodé pohledy na život. Skvělý koncept otázek, které knihu doprovází a vedou k zamyšlení. Autorům tleskám za jejich prvotinu a přeji hodně úspěchů.