Jan Hus známý i neznámý

Podtitul knihy Jiřího Kejře zní „Resumé knihy, která nebude napsána“. Autor v pozici stárnoucího vědce v předmluvě knihy vyjadřuje lítost nad tím, že mu neúprosný čas již neumožní napsat o Janu Husovi knihu obsáhlejší a podrobnější. Můj osobní dojem z knihy je takový, že všechno zlé je pro něco dobré. Mohu-li tuto knihu srovnávat s jinou knihou o Janu Husovi, a to s monumentální „Jan Hus: Život a dílo“ od Františka Šmahela, vyhrává u mě knížka Jiřího Kejře na plné čáře, neboť v ní autor nezabíhá do velkých podrobností na úkor čtivosti, což jako laický čtenář oceňuji. I když je knížka útlá, jedná se o velmi kvalitní věděckou práci, která čtenáře srozumitelně seznamuje s osobností Jana Husa, jeho myšlením a pohnutkami, jakož i s okolnostmi jeho konfliktu s katolickou církví i s jeho názorovými odpůrci. Autor sám uvádí, že je ve své knize k Husovi místy kritický, což je samozřejmě pravda, ale já osobně jsem to vnímal jako pozitivní snahu o objektivitu. Pan Kejř totiž popisuje Husovu kauzu nejen z pohledu samotného Husa, ale i z pohledu jeho soudců s důrazem na kontext dané doby, tehdejších zvyklostí i práva. S knihou jsem byl maximálně spokojen, je velmi zajímavá, srozumitelná a čtivá. Ostatním čtenářům ji mohu s klidem doporučit.

Velmi čtivá kniha, kterou bych spíše doporučil zkušenějšímu čtenáři, jenž má základní povědomí o Husově životopise a době, ve které reformní kazatel žil. Zkrátka příjemné vysokoškolské čtivo. Nejvíc se mi líbilo, jak vysvětlil autor J. Kejř paradox rozsudku soudu nad Husem - tedy fakt, že sám Hus trest smrti přijal, samotný soud ho odsoudit nechtěl, ale podle kanonického práva musel. 4,5/5