Jak jsem se zbláznila

Tuhle knihu hodně drží hezká čeština a autorčin styl psaní - dnes je tak pěkné vyjadřování celkem vzácností. Na druhou stranu nedokážu přesně říct proč, ale paní Devátá na mě ve svém vyprávění vůbec nepůsobila sympaticky. Neříkám, že si hraje na oběť, ale někdy mi přišlo, že si o sobě hodně myslí, ale snaží se, aby to vypadalo, že je skromná žena z lidu. Nicméně to může být jen můj prvotní dojem. Jinou knihu jsem od ní zatím nečetla (plánuji to napravit) a např. ve Všechnopárty mi její osobnost nevadila. Každopádně oddechová jednohubka, která neurazí.

Původně jsem si myslela, že tato knížka bude celá o zážitcích z psychiatrické léčebny. Vlastně jsem ráda, že tomu tak nebylo. Prostě zážitky z tohoto oddělení vždycky budou mít takovou hořkou pachuť a moc se jim smát ani nejde. Je to takové vtipné vyprávění z doby, která předcházela autorčině zhroucení. Klasická Ivanka Devátá, na nepříliš šťastné období vzpomíná s nadhledem a humorem sobě vlastním.