Mezi světy

Asi by se mi víc líbilo podrobněji pojednat dění na hranici a méně nebo vůbec v dění Bruselu,... ale četlo se to pěkně.

Příběh má tři roviny, tři hlavní postavy, jichž se migrace různým způsobem dotýká. Nejtěsněji je s ní spjata pochopitelně afgánská uprchlice Asman, která s malým synem utíká před terorem ze své země do vysněného bezpečí Evropy. Dále tu vystupuje mladá novinářka Tereza, hledající téma, jež hýbe společností, a zaměstnanec Evropského parlamentu Tomáš, pracující v samotném centru evropské moci, kde se rozhoduje o ledasčem, včetně osudů lidí jako je Asman. Asmanin příběh mě zasáhl nejvíce. Dlouho jsem pak přemýšlela o tom, jak se jako společnost chováme k těm nezranitelnějším. V lepším případě je to pro nás něco vzdáleného, co se nás moc netýká, v horším případě třaskavé téma, které se hodí populistickým politikům. Přitom uprostřed toho všeho je vždy jen člověk, zbídačený, bojující o to nejelementárnější - bezpečný život pro sebe a své blízké. Ocenila jsem, že autorka čtenáře stručně seznámila i s nedávnou historií Afgánistánu a roli teroristických hnutí, která jsou přímou příčinou migrační vlny. Co se týče Tomášovy linky z Bruselu, ta hlavně v úvodu románu možná příliš obšírně popisovala denní agendou zaměstnance europarlamentu a jeho trávení volného času. Chápu tu ale jistý záměr vytvořit kontrast mezi bídným životem těch, kteří bojují o to nejzákladnější a pohodlným životem těch, kteří rozhodují o jiných. Také Tomáš má ovšem za sebou traumatický prožitek, jež umožní problematiku migrace nahlédnout z jiného pohledu. Děkuji autorce, že čtenářům beletristickou formou představila téma, které česká literatura opomíjí.