Město, kde chybím 1

Město, kde chybím je zvláštní kombinací životní grotesky a fantaskního thrilleru, kdy Kei Sanbe uvede to první, aby v po třetině přešel ke druhému. V praxi tak nejdříve sledujeme mladého muže, snažícího se neúspěšně stát slavným mangakou a stěžujícího si na redaktory, jež jeho práce vnímají jako neoriginální a neautentické, aby se vzápětí ukázalo, že je obdařen schopností vracet se ve smyčkách v čase a zabraňovat fatálním nehodám. Jakmile jsou karty rozdány, začne být čím dál jasnější, že v jeho dětství došlo ke zločinu, jehož oficiální rozřešení nebylo úplně správné. A teď mu dávná minulost zasahuje do přítomnosti… Příběh se s každou kapitolou víc a víc stupňuje, byť se příliš nezabývá marginálními otázkami, jako co že to má hrdina za schopnost a jak k ní přišel. Fantastika je tu brána jako něco, nad čím se nepozastavuje a vyprávění se spíš soustředí na pomalu se hrotící souboj dravce s kořistí. Začíná to možná trochu rozpačitě, ale ke konci mě to bez problémů zaháčkovalo na další díl.

Zvláštní manga, se kterou jsem ale ve finále docela spokojený. Hlavní hrdina dokáže v určitých okamžicích vrátit čas o pár minut. To využívá k tomu, aby někomu pomohl, zachránil, vyřešil. Jenže z toho není nijak nadšený, je vidět, jak jej tato schopnost spíš otravuje. A je to právě tenhle kontrast, kdy skoro třicetiletý týpek nesnáší svoje nadpřirozené schopnosti, který je na této manze tak unikátní. Trochu se bojím toho, že rozuzlení dopadne přesně tak, jak teď tuším, ale třeba budu překvapený.