Měšťan a šelma

Třicetiletá válka 1618-1648 byla zpracována v mnoha studiích, monografiích, románech, filmech i dalších dílech, v nichž se autoři většinou zaměřovali buď na celkový obraz vleklého evropského konfliktu, nebo na jeho jednotlivé fáze a bitvy, nebo na vojsko a zbraně, nebo na nejvýraznější osobnosti a události s touto válkou spojené, ať už to bylo české stavovské povstání, bitva na Bílé hoře, bitva u Lützenu, magdeburský masakr, švédské dobývání Prahy či Vestfálský mír, nebo osobnosti jako Albrecht z Valdštejna, císařové Ferdinand II. a Ferdinand III., švédský král Gustav II. Adolf, dánský král Kristián IV. či generál Tilly. V beletrii se autoři více zabývali také následky války mezi obyčejnými lidmi, ale odborná literatura toto téma dosud uspokojivě nepojednala. Historik Jiří Kilián (*1976), který vyučuje především české dějiny raného novověku na univerzitách v Plzni a v Hradci Králové a primárně se zabývá sociokulturní problematikou období třicetileté války a dějinami českých měst v 17. století, se tématem soužití městského a vojenského živlu zabývá v knize Měšťan a šelma - S vojskem ve městě za třicetileté války (vydala Paseka). Problematiku studoval dlouhá léta v domácích i zahraničních archivech a vytvořil syntézu, která význačně přispívá k obrazu každodennosti raného novověku. Vojsko v branách města znamenalo ničení, vraždění, loupení, znásilňování, ale vojáci v obsazených městech také obchodovali a navazovali přátelské a často i příbuzenské vztahy. Obyvatelé měst se museli naučit žít s armádou, ať už to byla armáda jejich nebo ta nepřátelská. Dopad na život měšťanů byl obrovský, soužití na omezeném prostoru obydlené lokality bylo komplikované a byly tu nejen kruté zkušenosti se soldatelskou, ale překvapivě i oboustranné sociální a hospodářské benefity. Autor analyzuje válečný prožitek obyvatel, pro které byl nejtíživější realitou všedního dne pobyt žoldnéřů v jejich domě, společně s hospodářovou rodinou; zabývá se i chováním vojáků, jejich fiskálními a naturálními požadavky vůči obyvatelům, škodami, které jim způsobili, i násilím, které vůči nim uplatňovali; ptá se také, zda postupná frustrace opravdu nevedla k otupění a totální deziluzi vůči armádám. Pozoruhodná kniha, v jejímž úvodu nechybí pojednání o metodologii, v textu ilustrace a barevná obrazová příloha, zaujme zájemce o historii nejen svým tématem, ale také krásným grafickým zpracováním, jak je u Paseky ostatně dobrým zvykem.

Zajímavá kniha, která přináší informace přímo z primárních pramenů uchovaných v archivech v Polsku, Německu, Česku. Není zaměřena na jedno město či stát. Dovídáme se o tom, jakou roli mohli hrát vojáci v životě města a měšťanů, ať negativní nebo někdy i pozitivní. V částech nazvaných exkurzy připomínalo vyprávění styl Petera Englunda v knize Nepokojná léta (doporučuji). V knize je spousta zajímavostí, perliček.