Masožravé rostliny

Tak to je tedy magnum opus (639 stran). Neskutečně precizní, úplné a krásné dílo. Obsahuje veškeré informace o masožravkách a jejich krásné fotografie. Myslím, že je to naprosto top dílo v oboru masožravek, které kdy vyšlo.

e u nás málo takových znalců masožravek, jako je Miloslav Studnička. Přes třicet let řediteloval liberecké Botanické zahradě a za tu dobu tam vybudoval vskutku ojedinělou sbírku masožravých rostlin. Jsou to rostliny náročné, není snadné je pěstovat, mnohdy ani získat – v téhle knize se to odráží jako v zrcadle. Je určena především podobným nadšencům, jako je autor sám; pěstitelům, kteří si zbudují klimatizovaný skleník a budou v něm celé hodiny sledovat, jak list obtáčí mouchu a mravenec se marně šplhá z láčky, v pravidelných intervalech rosit, vlhčit a zalévat, zkoušet rozličné variace substrátu a přitom zkoumat morfologické znaky a odlišnosti jednotlivých druhů. A že jich je: většinu knihy zabírá katalog o sedmnácti kapitolách, který se snaží utřídit chaos, který mezi masožravými rostlinami tak trochu vládne. Katalog obsahuje nepřeberné množství praktických rad a pokynů, které pěstitelé jistě s nadšením uvítají. Je k němu také připojeno šestadvacet „zpráv“, ve kterých se Miloslav Studnička podrobně zaobírá některými zvláštnostmi nebo objevy ze světa masožravek. Kniha je mohutná, těžká, plná krásných fotografií na pěkném papíře. Běžný čtenář si v ní ovšem tak úplně nepočte – je plná pojmů z morfologie i fyziologie rostlin a latinských názvů. Prohlížet obrázky si ovšem můžete.