Maskovaný

Velmi ráda jsem se vrátila do Alexova světa. Ke všem bojům, a že jich tedy je, se musí náš věštec vyrovnávat s politikou světlých a temných mágů. Ne že by mezi nimi byl nějaký rozdíl, když jde o moc, ambice a touhu zabít Alexe, který jim, spolu se svými přáteli, stále narušuje velkolepé plány. Napínavé, moc se mi to líbilo.

Tohle není fér. Dva a půl roku jsem čekala na další díl Alexe Veruse, a přečtený jsem ho měla za den. Alex je chytrý, bezvýhradně věrný svým přátelům, odvážný a čestný, sympaťák, jehož kamarádkou bych chtěla být (teda až na to setrvalé ohrožení života, ale co už). Tentokrát konečně dostane odpovídající funkci, peníze a uznání za práci, kterou stejně pořád dělá. Stane se členem magické policie. Kromě pátrání po tajemné organizaci Bílá růže se rozjíždí několik dalších linií souvisejících s Drakhem a Mordenem, které pochopitelně nebyly uzavřeny, tak doufám, že se pokračování objeví na pultech rychle. Samotné vyšetřování a jeho vyústění mělo švih a spád a bavilo mě. Jediné, čemu opravdu nerozumím, je členění mágů na světlé a temné. Cožpak o to, ti temní jsou opravdu ultimátní zloduši. Problém nastává s těmi světlými, protože, ehm, ehm, jsou to lautr stejní zloduši. Čím se Levistus liší od takového Mordena, to mi uniká. Na světlé straně, kam tedy Alex nepatří, že, je jediným charakterem tak možná Sonder, který byl ale příhodně uklizen do Ameriky. Nahrazen byl sbírkou podvraťáků, u kterých nešlo o to, zda Alexe zradí, ale kdy se tak stane. Dobře, příjemným překvapením byl svérázný bojový mág Landis. A mihlišák se v duchu svého jména příběhem pouze mihl. Text si udržuje stálou kvalitu, je svižný, vtipný. Vřele doporučuju.