Objednávka

Máme pro Vás slevu 100 Kč při nákupu nad 699 Kč. Stačí zadat kód PKSK24 a sleva je Vaše.

Marta a Marie trochu jinak

Marta a Marie trochu jinak
Tištěná kniha

92 % (13 Hodnocení)

Marta a Marie trochu jinak

92 % (13 Hodnocení)

Tištěná kniha - brožovaná

rok vydání 2022

151 Kč

Běžná cena 199 Kč

Ušetříte 48 Kč

Skladem > 5 ks

• Odesíláme 27.5.

Podrobnosti

O knize

Autor ve světle Božího slova a tradice ukazuje, že díky dvojjediné lásce, která pramení v Ježíši Kristu, lze "Martu a Marii" smířit v jedné osobě. Navíc všechna povolání v církvi mají před Bohem svou nezaměnitelnou důstojnost: všichni jsme povoláni žít s Ježíšem a přinášet hojné ovoce pro věčnost, nezávisle na...
Autor ve světle Božího slova a tradice ukazuje, že díky dvojjediné lásce, která pramení v Ježíši Kristu, lze "Martu a Marii" smířit v jedné osobě. Navíc všechna povolání v církvi mají před Bohem svou nezaměnitelnou důstojnost: všichni jsme povoláni žít s Ježíšem a přinášet hojné ovoce pro věčnost, nezávisle na konkrétním stavu v církvi....
Autor ve světle Božího slova a tradice ukazuje, že díky dvojjediné lásce, která pramení v Ježíši Kristu, lze "Martu a Marii" smířit v jedné osobě. Navíc všechna povolání v církvi mají před Bohem svou nezaměnitelnou důstojnost: všichni jsme povoláni žít s Ježíšem a přinášet hojné ovoce pro věčnost, nezávisle na konkrétním stavu v církvi. Vojtěch Kodet, O.Carm., Th.D. (nar. 1956) je karmelitánský kněz, vyhledávaný kazatel, exercitátor a duchovní autor. Doktorát ze spirituální teologie obhájil na Institutu Teresianum v Římě roku 2005. Předkládaná kniha je zkrácenou, popularizační verzí tématu jeho disertační práce.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

92%

(13 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

14.4.2020

4

Jako karmelitánská laička a zároveň maminka tří dětí, z nichž starší neposíláme do školy, ale učíme doma, bych si Marii a Martu mohla vymalovat do emblému. Se zažitými předsudky na téma "co mi asi tak může laik říct o duchovním životě?" jsem se překvapivě setkala i u mladých lidí z křesťanského prostředí. Pořád to přežívá, stejně jako občasné zoufání si nad tím, že jsme se narodili do nesprávného...
Jako karmelitánská laička a zároveň maminka tří dětí, z nichž starší neposíláme do školy, ale učíme doma, bych si Marii a Martu mohla vymalovat do emblému. Se...
Jako karmelitánská laička a zároveň maminka tří dětí, z nichž starší neposíláme do školy, ale učíme doma, bych si Marii a Martu mohla vymalovat do emblému. Se zažitými předsudky na téma "co mi asi tak může laik říct o duchovním životě?" jsem se překvapivě setkala i u mladých lidí z křesťanského prostředí. Pořád to přežívá, stejně jako občasné zoufání si nad tím, že jsme se narodili do nesprávného světa, nesprávné doby, nesprávných životních okolností. Kniha otce Vojtěcha rozhodně není zbytečná. Velmi se mi líbí, že přes usilovnou snahu o zrovnoprávnění každodenní služby, laiků a apoštolátu je autor schopen jasně vidět nebezpečí na obou koncích škály. Zbožné snění, praktická rezignace na život s Bohem, útěk před námahou, rigidita či úzkost neodpovídající živému vztahu, odhazování starých forem bez hledání těch nových, sobecký důraz na vlastní zdokonalení... Matka Boží jako životní model - to asi nepřekvapí. Nejučenlivější učednice a nejlepší učitelka, která nám po příkladu svého Syna připomíná, že duchovní život není nic jiného než život podle Ducha. Kdekoli a kdykoli, prosté a zároveň náročné, nutící nás odstoupit od vlastních plánů a začít se doopravdy ptát. "Udělejte všechno, co vám řekne." Děkuji za dobře vybraný dárek :o)
Číst více Číst více
23.10.2019

3

„I lidská zkušenost nám říká, že určitým ctnostem se člověk nenaučí v kapli, i kdyby v ní pobýval většinu svého času. Nenaučí se tam svědomitě pracovat, ale ani milovat druhé lidi. Má-li růst v lásce, což je v duchovním životě to nejdůležitější, musí se o tuto lásku snažit v každodenním životě, nenaučí se milovat druhé jen modlitbou. V té může získat světlo, odhodlání a potřebnou milost, ale teprve...
„I lidská zkušenost nám říká, že určitým ctnostem se člověk nenaučí v kapli, i kdyby v ní pobýval většinu svého času. Nenaučí se tam svědomitě pracovat, ale ani...
„I lidská zkušenost nám říká, že určitým ctnostem se člověk nenaučí v kapli, i kdyby v ní pobýval většinu svého času. Nenaučí se tam svědomitě pracovat, ale ani milovat druhé lidi. Má-li růst v lásce, což je v duchovním životě to nejdůležitější, musí se o tuto lásku snažit v každodenním životě, nenaučí se milovat druhé jen modlitbou. V té může získat světlo, odhodlání a potřebnou milost, ale teprve mimo kapli, právě v situacích, kde je schopnost lásky namáhána, může člověk svou lásku osvědčit a v ní růst. Nehledě na to, že jistě nepokročíme v duchovním životě, jestliže si budeme hledět jen sebe sama a vlastní spásy. Té dosáhneme právě tím, že budeme myslet také na druhé a na to, co jim prospívá.“ Líbí se mi na otci Vojtěchovi, jak je pevně a stabilně rozkročen mezi duchovní rozměr světa a praktickou každodennost. Marta a Marie z Lukášova evangelia jsou asi nejznámějším modelem toho zdánlivého rozporu mezi svatým a profánním. A Ježíšova slova vypadají, že jasně upřednostňuje Marii před Martou, ženu, která naslouchá Božímu slovu, před ženou, která se točí kolem hrnců. Otec Vojtěch čtivým způsobem ukazuje, jak se tato interpretace evangelia promítá do myšlení církevních otců a jak se následně usadila v široce sdíleném (byť ne vždy zřetelně artikulovaném, někdy spíš podvědomém) pocitu, že mnišství je důstojnější povolání než kněžství, ale že zase kněz je jaksi blíž Bohu než laik... Ozvěny tohoto dělení se objevují vlastně i v mimonáboženském kontextu, ve všelijakých těch dichotomických představách o čisté duši a hříšném těle. Otec Vojtěch se však přesvědčuje zastává rovnosti mezi různými druhy povolání. Dokládá, že je možné najít své Bohu-libé místo v práci pro druhé, v rodině, v zaměstnání. Že to není méněcenná cesta, že to není žádný nižší level duchovna. Na pomoc si autor opět bere víc autorit, ale tím nejsilnějším kalibrem je jistě svatá Terezie z Ávily, která byla velkou zastánkyní nerozdělování rolí – pokud je Bůh přítomen ve všem co děláme, co na tom záleží, zda konáme to či ono. Já jsem si při čtení nemohl nevzpomenout na jedno časopisecké povídání se zpěvačkou Lucií Piussi, ve kterém zmiňovala svého přítele, františkána. Ten na její povzdech, že se vlastně ani neumí modlit, odpovídá (podle mě velmi správně, dosvědčuji!), že to přece není pravda, že přece všechno to, co dělá na pódiu, je jedna velká dlouhá modlitba. Určitě neplatí, že nezáleží na tom, jakou cestu životem si zvolíme. Před takovým výkladem svých myšlenek otec Vojtěch explicitně varuje. Ale pokud si vybereme roli, která je v principu nesobecká, pokud svým působením činíme svět lepším, pokud se staráme o druhé, pokud dbáme o to, abychom rozmnožovali nám svěřené hřivny, pak není podstatné, jaké místo zastáváme v církevní hierarchii (nebo že jsme úplně mimo instituce). V tom mi přijde tahle knížka hodně důležitá, protože zbavuje laické věřící případného neklidu a stejnou měrou je uklidňuje i povzbuzuje. „Někdy se chováme jako Marta a někdy snad i jako Marie. Nebylo by však dobré, abychom se navzájem srovnávali, kdo je v Božím království důležitější. Jen kvůli svému stavu není víc ani Marta, ani Marie, není víc řeholník ani neřeholník, celibátník ani manžel, kněz ani laik, není víc teolog ani dělník. Ježíšovo evangelium nám nedovoluje jedny nadřazovat nad druhé, někomu přiznávat větší důstojnost než druhému.“
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat