Marný křik

Inspektor Victor Venturi už není nejmladší, ale stále patří mezi nejlepší vyšetřovatele. Spolupracuje s psycholožkou Olivií Montalvertovou přezdívanou Mentolka, která je jednou v noci přepadena. Její útočník zavolá Viktorovi a sdělí mu jména dalších žen, které unesl a mučil. Olivie je zachráněna, ale podaří se najít ostatní? Pak je tu ale ještě někdo, kdo taky pátrá po tom samém netvorovi. Kdo bude úspěšný a kdo ne? Nevím, jestli jsem byla nepozorný čtenář nebo to tak bylo, ale párkrát mi zdálo, že děj rychle přeskočil a já nepochopila, jak k tomu došlo. Nicméně nebylo to tak často, aby mi to zkazilo celkový čtenářský zážitek. Děje je svižný, akční a místy teda na mě až dost brutální. Viktorovi jsem nemohla ze začátku přijít na chuť, protože byl takový panovačný, cholerický a všechno musel mít hned. Nicméně líbila se mi jeho houževnatost a smysl pro pořádek. Naopak Mentolka mi byla sympatická hned, obzvlášť proto, že jako jediná se dokázala Viktorovi postavit a on ji navíc uznával. A především společně jim to dobře funguje. Bavilo mě i dvojí vyšetřování a postupné odhalování, jak to celé tak je. Konec byl za mě hodně zajímavý. Kapitoly jsou krátké a nutí vás číst dál. Autor rozhodně umí zaujmout. Pokud máte rádi thrillery a krimi, zkuste tuhle. Je to sice už druhý případ, ale pokud první vynecháte (nechtěně) jako já, zase tak moc to nevadí.