Markéta Přemyslovna

Historické romány Oldřišky Ciprové mám ráda, ale tento bohužel k těm nejlepším nepatří. Prostě to nebylo to pravé ořechové, aspoň pro mne. Nakonec uděluji 4 hvězdičky.

Kniha se četla rychle, ale to je jediný plus, který ji můžu dát. Je to moje první kniha od autorky a zřejmě i poslední. Začnu tím, jak se kniha tváří jako historicky román, ale naprosto postrádá jazyk z dané doby. Tykání je tady naprosto běžné a na tituly se taky nahraje. To, že některé repliky sedí více do naší doby, než do 12.století jenom více dává do kontrastu, jak se autorka snaží při popisu navodit atmosféru, aby ji během chvíle zničila přímou řečí. Konkrétní příklad je tady Michal, který je celou knihu Michal a až ke konci se konečně dozvíme z jaké rodiny pochází. Tento Michal si tyká s hlavní hrdinkou Markétou a vůbec jim to nepřipadá zvláštní. Chápu, mají být přátelé. Ale znovu - 12.století. Markéta sama o sobě je nemastná a neslaná a neustále kňourá, že ji Jindřich nemá rád. Bez urážky, ale ti dva spolu moc interakcí nemají a mě jako čtenáři naprosto chyběly momenty, kdy bych viděla, jak se mezi nimi vytváří vztah. Markéta furt mluví o lásce a je překvapená, že její sňatek je politický (děvče, žiješ ve 12.století, tam byl buď politický svazek nebo klášter) a není z toho láska jako trám. Vyšetřování pokusu o vraždu, které se táhne celou knihu mi přišlo nezajímavé a i odhalení na konci byla za mě chabá snaha udělat na konci překvapivý zvrat. Asi jsem čekala pořádný historický román, který pokud už si vezme historické postavy, tak bude vycházet ze skutečnosti a bude se snažit zachovat, co nejvíce z té doby. Pokud chcete kvalitní historický román, tak doporučuji Hanu Whitton, která to po všech stránkách umí.