Marie Curie-Sklodowská a sila snívať

Po čase zase kniha z mé oblíbené série Významné ženy. A bylo to opravdu zajímavé čtení, a aby ne, život Marie Curie, ženy, která nebyla zvyklá se vzdát, byl všechno jiné než nudný a nezajímavý. Prošla jsem si komentáře a zde se s mnoha neshodnu, mně se první půle knihy, popisující dětství a mládí Marie, líbila moc. A styl psaní mi naprosto vyhovoval, hned mě vtáhnul do děje a já prožívala spolu s Marií ne zcela idylická mladá léta. Byť vyrůstala v rodině, kde vzdělanost byla na prvním místě, okolnosti, ač již historické, ale i rodinné, tomu, aby studovala na své vysněné Sorbonně, hned nepřály. Marie se ale nevzdávala, vždy šla za svými sny a trpělivost jí nechyběla. Její setkání s mužem, Pierrem Curie, který jí udělal šťastnou nejen ve vědeckém, ale i v soukromém životě, bylo osudové. Krásný příběh, v mnohém i dnes inspirativní. Velmi mi vyhovuje, že tyto příběhy jsou zpracovány beletristicky, nepříliš náročně. Přesto Vám dají poměrně věrné povědomí o životě těchto významných žen a co Vás více zaujme, a vždy je to něco, aspoň já to tak mám:-), dohledávám na internetu. A tak i tento příběh hodnotím maximem a posílám ho s radostí do červených čísel, zaslouží si to. A ta obálka:-), opět překrásná.

Marie Curie-Sklodowská je moje hrdinka. Kdysi jsem o ní shlédla serial, v paměti mi zůstala její urputnost a houževnatost. Proto mě lehce překvapily kapitoly z jejího dospívání, kdy dokázala protančit střevíce a užívat si života, byť jen krátce, neboť jinak byla velmi pilná a cílevědomá. Líbilo se mi i vylíčení jejího dětství, zvláště jak byla vedena k národní hrdosti. Vztah s manželem, zcela rovnocenný i po profesní stránce. Kniha se četla velmi dobře, jen mi vadil ten romantizující nádech (ale to už bylo jasné z obálky), prosby o vyprávění a dvě fiktivní ženské postavy mi přišly navíc. Ale jinak jsem moc ráda, že si ke mně kniha našla cestu.