Manžel mého bratra

Strašně miloučký příběh o rodinných vztazích, předsudcích, (ne)toleranci, homofobii a o tom, co je vlastně ona „(ne)tradiční“ rodina, o to údernější, že se to celé odehrává v Japonsku. Je to tak krásně laskavě podané, i když se to místy zabývá dost vážnými věcmi. Moc se těším na další díly. Kresba je velmi povedená, jen z ní a hlavně ze všech těch scén v koupelně vyloženě řve, jakým typem mangy se autor původně proslavil (a je fakt poznat, že to kreslil chlap, co je na chlapy). Oceňuji, že Mike je běloch se vším všudy, včetně chlupů, protože TAKHLE chlupatá lýtka a hruď jsem v manze ještě neviděla. :D

Nejsem žádný velký čtenář mangy, kdysi před lety jsem měla pár rozečtených sérií, ale od té doby jsem po žádné nesáhla. Nyní ale vyšel první díl oceňované manga série s názvem Manžel mého bratra, která se věnuje (nejen) kulturním rozdílům... Mě zaujala na první pohled! Když mi dorazila domů, tak jsem byla překvapená, jaká je to bichle... ale přečtenou jsem ji měla raz dva! Jedná se příběh otce a jeho dcery, kterým do života nečekaně zasáhne manžel otcova zesnulého bratra, který chce své příbuzné po smrti manžela poznat. Není to ale příběh jen o tom... děj se věnuje ztrátě, předsudkům, odsuzování, formám truchlení a také poukazuje na to, jak děti vidí věci čistě a jak my dospělí mnohdy potlačujeme naše pocity, aby nás okolí nedej bože neodsoudilo. Děj je to vlastně velmi prostý, co se týče námětu i zápletek... ale svými myšlenkami a vyzněním je tak moc důležitý! Bylo to silné, citlivé, krásné, emotivní a lidské čtení, které donutí k zamyšlení. Marek Torčík o knize prohlásil, že je to manga, která učí empatii a já musím jedině souhlasit, zvlášť v dnešní době, v dnešní společnosti... Doporučuju!