Malibu v plamenech

Trvalo mi to déle, než jsem čekala, ale konečně po několika týdnech dočteno! Od autorky je tohle pro mne třetí přečtená kniha a stále si u mne autorka svojí tvorbou drží nadprůměr, byť The Seven Husbands of Evelyn Hugo pro mne stále vede. U Malibu bych ráda ocenila opět propracovanost jednotlivých postav - jak hlavních, tak vedlejších, protože tohle je něco, co autorka prostě zvládá na výbornou. Postavy mají každá svoji jasně danou, výraznou osobnost a autorce stačí jen pár vět, aby vám ji nastínila. Postavy působí plasticky, celistvě. A samozřejmě čím "větší" postava v příběhu je, tím víc ji poznáte. Ale už i ty malé postavy tu získávají na velmi rozpoznatelném obrysu a nepůsobí vůbec ploše. To na autorce obdivuju a vždycky je to něco, na co se v autorčiných knihách mohu spolehnout. Zároveň tu řešíme spoustu lidských dramat, které ale vůbec nepůsobí dojmem nějaké plytkosti či křečovitosti. Ačkoliv hlavními postavami jsou v tomto případě celebrity, jejich životní osudy jsou dost podobné tomu, co mohou zažívat i "běžní" lidé, čímž vám postavy o to víc mohou přirůst k srdci a vy se s nimi o to snáze máte možnost ztotožnit. Ta kniha je v tomto ohledu prostě lidská. Knihu jsem četla v originále a musím říct, že ta angličtina mi tu seděla, četlo se mi to dobře, bylo to pro mne srozumitelné. Autorka navíc působí vypsaně, takže i celkový dojem z té jazykové stránky knihy je pro mne dost plynulý a příjemný. Přesto dávám knize slabší 4 hvězdy. Ačkoliv jsem v knize pro sebe našla řadu pozitiv, příběh samotný mne nezasáhl tolik, jak jsem doufala a jak se mi to stalo třeba u Evelyn Hugo. Když jsem se do knihy ponořila, bavilo mne to číst, užívala jsem si to. Ale když jsem knihu na chvíli odložila, nějak jsem necítila urgentní potřebu se ke knize vracet. Takže tak, no.

Kniha je taková příjemná oddechovka. Trochu mě štvalo, že z dokonalé ženy Juny udělala autorka nakonec alkoholičku a nechala ji zemřít. To že si dětí nevšímala sociálka, že se nejstarší dcera uměla tak dokonale postarat a vést restauraci, přestože sama byla ještě dítě. A pak i to, jak byli všichni sourozenci dokonalý, krásný, úspěšný... Ale když pominu tohle všechno, tak se mi moc líbilo, jak se zachovala na konci knihy Nina i její sourozenci a ano četlo se to moc hezky a dovedu si představit, že si ji někdy zase přečtu. Byli senzační. Autorka píše hezky.

Takže takto. Po perfektnej Daisy Jones & The Six som mala od knižky vysoké očakávania. A prvá časť bola vážne skvelá. Malibu, leto 1983. Prežívame jeden deň so súrodencami Rivovými - od rána až po začiatok párty. Zároveň sledujeme príbeh nešťastnej lásky ich rodičov - Micka a June. Druhá časť, priebeh naprosto odviazaného večierka, pre mňa tak presvedčivá nebola. Dejová linka s Mickom Rivom mi prišla preplácaná, absurdná. Zároveň do príbehu vstupujú nové a nové postavy, až čitateľ stráca prehľad kto je kto. Chápem, že autorka chcela zdôrazniť popularitu párty, ale väčšina náhodných postáv nemala na príbeh žiadny zásadný vplyv. Knižke by viac pristal komornejší dej, s väčším priestorom pre hlavných hrdinov. Celkovo hodnotím knižku veľmi pozitívne, zhltla som ju za dva dni. Autorka vie vykúzliť skvelú atmosféru, postavy, bavia ma originálne témy knižiek, ktoré si vyberá. Malibu v plamenech je dobrá knižka, ale topka ako Daisy Jones & The Six to nie je. "Historie našich rodin jsou prostě příběhy. Jsou to mýty, jež vytváříme o lidech, kteří tu byli před námi, abychom tak dali smysl nám samotným." "Posadila se tam a ze stolku si vzala časopis. Newslife. Prolistovala ho. Reagan a ruští disidenti a MTV , která kazí děti, a neměla by si koupit videopřehrávač? Byly tam reklamy na auto Chevy Malibu, kokosový rum Malibu a tělový sprej Vůně Malibu. Nina si už asi po tisící říkala, proč Malibu ve všech kromě místních vyvolává pocit něčeho exotického, až nadpřirozeně úžasného, jako by šlo o nějakou sluncem zalitou utopii. Jasně, ve filmu jste občas mohli vidět sousedy, ale jinak se v Malibu žilo jako všude jinde. I tady jste si čistili zuby, pálili večeře a zařizovali všední věci, jen jste při tom měli výhled na Pacifik. Někdo by to všem těm lidem měl konečně říct, pomyslela si Nina. Žádný ráj neexistuje."

T. J. Raid zkrátka psát umí a je jen na každém čtenáři, která kniha více zaujme. Já jsem si to i tentokrát užila, i když moje nej od autorky jsou ,,Jediné pravé lásky". Děj se odvíjí ve dvou časových linkách, současnosti v úseku 24 hodin v životě čtyř sourozenců a minulosti, která začíná před 27 lety seznámením jejich rodičů. Vše se spojí a vyústí velkolepým každoročním večírkem, ve kterém na povrch vyplouvají všechny emoce, křivdy i frustrace a požárem, jenž v celém dramatu může přinést zkázu, ale i nové začátky. Výborně vykreslená atmosféra, barvité postavy, závěr byl všechno, jen ne předvídatelný, líbil se mi, a hlavně velmi čtivě napsaný román.

Krásné letní čtení na dovolenou!!! Do příběhu jste vtaženy, jak kdybyste s postavami prožívali souznění rodiny jejich sílu, lásky, zradu... Prosluněné Malibu dodává krásné pozadí celého příběhu, postavy psané z několika úhlů pohledu. Moje první kniha od autorky a určitě nebude poslední. Všechno vyvrcholí na slavné party, kde se všechno změní...