Mala a její kočka

Male včas řekli, že není dobrá zpěvačka, ale měli ji také upozornit, že není nijak výjimečná spisovatelka - celá kniha postrádá emoce, dramatické scény zase napětí. Je to takový hezký středoškolský sloh, kterému ještě nasadil korunu neobratný překlad se spoustou chyb, jimž vévodí opakovaná změna pohlaví u nebohé kočky. Naopak na knize oceňuji to, co se málokdy přiznává, totiž že ti, kteří přežili, nebyli vždy nutně ti nejcharakternější, ale že k tomu bylo často potřeba jednat i trochu dost amorálně.

Příběh se četl dobře, ale zdálo se mi tam být několik nesrovnalostí. POZOR SPOILER!! Např. kočka Malach provázela Malu nejen na cestách okolím Tarnogródu, což se mi zdálo logické a pochopitelné, ale vždy si Malu našla i v cizím prostředí!!! Navíc na konci knihy mi neseděl počet let, kdy ji provázela. Mám pochyby, jestli je to skutečnost nebo fikce. Ale pokud neřeším reálnost některých faktů, tak je to velice milé (a velice smutné) počtení. V závěru knihy jsem opět narazila na to, jak špatně se po válce chovali Poláci k Židům, to bylo až neuvěřitelné, čeho byli kvůli majetku schopnosti. Stejně tak pro mě bylo nepochopitelné, jak mladí nuceně nasazení Poláci při odjezdu z Německa kradli