Lee Child má připravenu svoji osnovou svých příběhů a tu většinou dodržuje. Vysliuzilec s-e někde zjeví, jakoby omylem zjistí v čem je problém a začne ho řešit. Samozřejmě se svým pomocníkem. Odhalí něco téměř neodhalitelneho. A v závěrečném střetu Superpolda vítězí na celé čáře.

Neřekl bych, že tato kniha patří mezi jeho top, ale pořád je to velmi dobré a čtivé. Všimnul jsem si také toho, že u některých spisovatelů mi podrobné popisy někdy připadají jako zbytečná vata, ale u Childa bych to spíše označil za plus. To, že konečně trochu dostal na budku je také v poho. Naprosto souhlasím s mottem Jacka Reachera: „Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší.“