Mágové a šarlatáni

Kniha Mágové a Šarlatáni je rozhodně zajímavá. První a třetí část naprostá bomba, ale druhá část mě trochu nudila. Vyprávění jak šel světem a snažil se napravit hloupé lidi a podfukáře mne moc nechytlo. Možná to bylo i tím, že jednou to vyprávěl sám hlavní hrdina Fabricio a podruhé pavouk nebo jiný člověk druhému, který to zažil. V první části se učí na čarodějného tovaryše od svého tatínka, učení, skládání zkoušky, skvěle napsané. V druhé části, jak už jsem mluvila trochu nudnější děj, brala bych více akce. Ve třetí části už zase velmi dobrý pocit. Poslední část už jsem přečetla v kuse, neodložila bych. Kniha je psaná příjemným stylem, stránky ubývají, prolíná se minulost o Fabriciovi s přítomností o Karlovi, který má psát bakalářskou práci, ale zatím pátrá po Fabriciovi, protože našel jeho knihy na půdě. Obě postavy mi sedli, fandila jsem jim, popsaná kouzla a magie se mi moc líbila. Za trochu nudný prostředek, dávám 4* , ale zbytek je za 5*. V knize mám i dost citátů, které mne oslovily. "Není k tomu potřeba ničeho zvláštního, jako by mu přesto odpovídal Fabricio, žádná zaklínadla, žádné kouzelné formule. Tak magie nefunguje. Stačí jediné: prostá lidská víra. A vy jste uvěřili. Taková je podstata magie, tak magie funguje. "

Může se zdát, že tato kniha bude spíš odpočinkové fantasy čtení, ale nenechte se mýlit, autor v ní skryl celou řadu myšlenek, které čtenářovi s radostí rozjasní den. Pravda, že Mágové a šarlatáni na první pohled vypadají trošičku jako taková pohodová záležitost až s takovou pohádkovou atmosférou. Postupně ale čtenáře vpravují do příběhu mága Fabricia Fabrici, jehož děj je zasazen do minulosti. Střídavě ale jednotlivé kapitoly odvíjí i příběh ze současnosti, kde Karel těžce prokrastinuje a dělá všecko pro to, aby nezačal psát bakalářskou práci, až se dostane k tajuplným knihám, pod kterými je právě mág Fabricio Fabrici podepsán. A tak se začne ponenáhlu odvíjet příběh o poznání, dokud nedojde k protnutí dvou příběhových linek v jedno. Kniha se krásně četla. Pro svůj nápad jsem v tom cítil mnohdy i takovou tu atmosféru, jako když jsem poprvé viděl film Hvězdný prach, který vzešel z pera spisovatele Neila Gaimana. Jen je obrovská škoda, že ten potenciál zůstal nevyužit a závěr vyzní trošku do ztracena. Pro obrovskou autorovu fantasii (který si neskutečně vyhrál se světem čarodějů a jednotlivými pojmenováními fantastických zvířat) by si to zasloužilo epičtější závěr. I tak ale určitě velice vydařený kousek a dost se těším, co autor představí příště.