Má temná touha

Takový zajimavý příběh Popelky-Chobotničky a Drsného-Sluníčka. Pěkné, trošku zdlouhavé. "Když nemůžeš truchlit nad svými prohrami, jak můžeš oslavovat své výhry?"

,,Přišel jsem na to, proč tě miluju." „A proč?“ „Moje duše díky tobě vzplanula, moje krásná temná touho.“ ***** ,,Chobotnice je v živočišné říši mistrem v maskování. Dokáže v mžiku změnit barvu, zkroutit své tělo a přeskupit chapadla. To jsi udělala ty. Vklouzla jsi do mého života, předstírala, že jsi problém, a nakonec ses stala mým řešením. Mou spásou.“ ***** Nejspíš půjdu proti proudu, protože jsem byla celkem zklamaná z knihy. Byla jsem na Zacha Suna zvědavá od chvíle, kdy se objevil v knize Můj temný Romeo. Chápu, že Zacha traumatizovala ta událost v autě s jeho tátou. Vadilo mi, že se nechal ovládat svou mámou. Vadilo mi tam více věcí. Třeba Dallas, kterou zajímalo jen jídlo. Na můj vkus tam bylo málo Romea. Farrow byla úžasná. Její smysl pro humor a povaha byla pozitivní částí knihy. Proto jsem knihu hodnotila lépe, než jsem zamýšlela. Oproti prvnímu dílu, který ve mě zanechal určité vzpomínky a myšlenky, tato kniha bude během pár dnů zapomenuta.