Lucemburská epopej IV

Otec vlasti v podání Vlastimila Vondrušky nevyzněl moc sympaticky a jenom mně potvrdil podezření že Lucemburky na rozdíl od Přemyslovců autor moc rád nemá. Celkově mně přišlo že už to chtěl mít rychle za sebou a vlastně celou dobu kdy Karel IV. vládl ve funkci Císaře což bylo dvacet tři let, vměstnal do tohoto posledního Lucemburského dílu. Tento spěch byl vidět i na Landštejnské vypravěčské lince, která postupně zašla na úbytě, a pokud jde o vyprávění příběhu z pohledu prostého lidu z Nového Města Pražského, tak tam to jenom párkrát bliklo a pak definitivně zhaslo. Jinak ale musím autora pochválit, protože spolu s Přemyslovskou a Husitskou Epopejí, zdokumentoval českou historii od roku 1173 až po rok 1485, mimo tedy 22 leté pauzy mezi koncem Lucemburské a začátkem Husitské Epopeje, asi Václava IV. má v oblibě ještě míň než jeho otce. Celkem jde o patnáct knih a téměř devět tisíc stran, opravdu úctyhodné dílo.

Kniha pro hodně zapálené milovníky historické literatury a historie vůbec. Hodně podrobně se zde rozebírají všechny kličky a pletichy středověké politiky za doby otce vlasti, ke konci jeho života. Samé politické čachry se sňatky a tak podobně. Sem a tam něco ze života pražských řemeslníků a církve. Filosofické zamyšlení nad životem. Hodně stránek, hodně modrostí.