Na začátku spíše dějepis než literatura, pak se situace zlepšila a opět to byl můj oblíbený autor. Popis panování Jana Lucemburského je opravdu podrobný, nikde jinde jsem se s něčím podobným nesetkal. Chápu, že jde s velké části o fabulaci, ale zároveň věřím, že velmi dobře podloženou. Další díly této epopeje jsou jasná volba.

Lucemburkové byli druhou českou královskou dynastií. Zemím Koruny české vládli více než jedno století a já se neskutečně těšila na literární zpracování jejich osudů z pera pana Vondrušky. Na jeho epopeje jsem až doposud nedala dopustit a vždy jsem velmi kvitovala s jakou lehkostí a čtivostí dokáže autor popsat českou historii. Tentokráte jsem se musela téměř celou knihu nutit k četbě a jen díky své pevné vůli jsem dočetla! Snad je to současným společenským rozpoložením nebo válkou na Ukrajině, ale už se mi příčí číst 448 str. o boji o moc. Doufala jsem v něco podobného, co se podařilo u Přemyslovců. Vysvětlení a dokreslení naší historie pomocí života lidí ve všech společenských vrstvách, i za cenu dalších stovek stránek navíc. Velké množství postav bez pořádné charakteristiky, které mi splývají v jednu šedou masu, o který vlastně téměř nic nevím. K žádné postavě jsem si nevytvořila za celou dobu pozitivní nebo negativní vztah. Byla jsem z předešlých knih zvyklá, že autor dokázal jít do hloubky a nádherně vykreslit situaci na pozadí krajiny, prostředí hradů, podhradí apod. Tady mi to vše přišlo velmi ploché. Velká škoda! I já budu s obavami vyhlížet pokračování.