Miluju biografie a memoáry. Ačkoliv si to nemyslíme, sami v sobě nosíme určité předsudky vůči ostatním. Vůči celebritám obzvlášť. Po pár vteřinách, které upínáme na obrazovku si člověka zařadíme a těžko na něj měníme názor. Biografie jsou ale krásným úkazem toho, že vše nemusí být tak, jak se nám na první pohled zdá. Že to, že má někdo krásný obličej neznamená, že má lehký život. Přesně z tohoto důvodu jsem si vybrala tuto knihu na čtení. Pamelu jsem si zařadila velmi dávno jako naivní blondýnu a nikdy jsem se o její život více nezajímala. Knížka není perfektní, ale který život perfektní je, že? Anderson se musela v životě vypořádat se spoustou překážek, ať už v rámci rodinného života nebo kariérního a já na ní po dočtení této knihy opravdu změnila názor. Už jí neuvidím jako blondýnu, ale jako skvělou mámu a fajn,divokou ženskou! Jsem moc ráda, že jsem se o jejím životě mohla dozvědět více věcí, jediné, co mi v příběhu chybělo byly fotky, které by podle mě každá správná biografie měla obsahovat.

Tohle bylo milé překvapení. Pamelu nijak nesleduji, takže jako mnoho lidí jsem ji viděla jako herečku a modelku s vnady. Ona mě ale dostala! Je velice moudrá a inspirující. Kniha samotná byla jako takové umění, protkané jejím životem. Začátek jejího života nebyl lehký ale vybojovala si své místo a bylo skvělé o tom číst. Díky Pamelo, že jsem tě mohla poznat.