Lordi bolesti

'Nemůžete si udržet to, co se nedá uchopit.' 'Lordi bolesti' sú čistým, nefiltrovaným adrenalínom, zabaleným do čierneho zamatu. Ale pozor, tento príbeh nie je o jednorožcoch a dúhe, či o romantike s kvetmi a západom slnka. Je to drzé, je to toxické, ale tiež neskutočne návykové! Temná atmosféra Vás obklopí ako dym, každá kapitola je jeden malý chaos, zabalený v peknom obale a medzi hlavnými postavami to iskrí viac ako skrat v zásuvke ;) Doporučujem tým, čo majú radi Amo Jones, či Rinu Kent! PS: Nie je to kniha pre každého, tak si dobre rozmyslite, či sa do nej pustíte. Samozrejme, že varovanie na začiatku knihy tam nie je pre srandu králikov...! 'Vyměnit jedno zlo za druhé nikdy nebylo ideální řešení.'

No… to Teda byla naprostá magořina. Holka hledající ochranu skončí mezi třemi totálně narušenými magory… a místo pomoci jí začnou ničit hlavu. Začátek? Nevěřícně jsem kroutila hlavou a říkala si: „Co je to proboha za nemocné idioty?!“ Ponížení, psychické hry, manipulace… a tři kluci, kteří se k Story chvílemi chovají jak totální prasata. A já celou dobu nevěděla, jestli je chci zabít, nebo pokračovat ve čtení. A přesně v tom je ten problém… Ono se to čte strašně dobře. Postupně začne být vidět, že pod tím vším nejsou jen bezcitní hajzli, ale emočně úplně rozbití kluci, kteří neumí normálně fungovat. A nejhorší je, že čím větší sráči byli, tím víc mě zajímalo, co z nich ještě vyleze. Killian? Ten vede. Ze začátku jsem ho nesnášela asi nejvíc a ani po dočtení nepřišla změna. A pak přišel konec… A to byl regulérně podpásový útok na moje nervy. Přesně ten typ zakončení, kdy okamžitě potřebujete další díl. Který samozřejmě nemáte doma. Morálně správné to není ani omylem. Toxické? Brutálně. Přehnané? Jo. Ale zároveň tak návykové, že jsem to zhltla skoro bez zastavení.