Lišákova dobrodružství

Mám-li být upřímná, pak musím říct, že jsem z téhle knížky hodně rozčarovaná. Dle ilustrací a anotace jsem předpokládala, že se bude jednat o smysluplné příběhy z říše zvířat (jako je např. Povídání z horských strání od Jakoba Streita) a to, co se z toho vyklubalo... Ach jé. Snad největším mínusem byly výrazy, které se tu vyskytovaly a které používala sama zvířata, např. vstupní test, doba určitá, ochranka, pánské návštěvy... Ehm, co? Jsem snad jediná, komu připadá divné a naprosto mimo mísu, když veverka Lišákovi oznámí, že je do lesa přijat na dobu určitou? Anebo když se ho ptá, zda si někdy pouští hlasitou hudbu? Pro všechno na světě... nad tímto "přijímacím pohovorem" jsem se div netloukla do hlavy. Co se týče jednotlivých příběhů, tak to bylo půl na půl - některé byly lepší a jiné horší. Šlo znát, že se autorka snažila do příběhů vecpat spoustu ponaučení, což velmi oceňuji u jiných děl, jenže tady, kde se naprosto nelogicky kombinoval přírodní/zvířecí svět s lidskými záležitostmi a zvyky, mi to připadalo akorát chaotické a nesmyslné. Takže za sebe jsem příliš spokojená nebyla. Dnešní generace dětí se na to třeba bude dívat jinak, ale já osobně upřednostňuji ověřenou klasiku (viz tvorba od Ondřeje Sekory), která mi dává smysl a která mě o určitých věcech poučila mnohem lépe.