The Rolling Stones, jedna z těch základních rockových kapel. Popová celebrita Mick Jagger, jazzman v drahém obleku Charlie Watts, chováním punkáč Ronnie Wood a divoký bluesman Keith Richards. Všichni se svědomitě řídili pravidlem sex, drogy a rock and roll. Čekal jsem divokou halucinogenní jízdu, ale Keithovo vyprávění působí překvapivě velmi civilně. Ona to dost jízda často asi byla, ale Keithovi to prostě asi ani tak nepřišlo. Brát drogy pro něj bylo asi jako dát si ranní čaj. Nejlíp to vystihuje jeho vyprávění, jak jezdil se svým sedmiletým synem mezi štacemi na turné, a vždycky, když se už cítil unavený tak si na odpočívadle dal heroin (WTF? :-)) a jelo se dál. Je až neuvěřitelné, jak rodina Richardsových působí nyní pohodově, i vzhledem k tomu, co vyváděla jeho první manželka Anita. Jinak se dozvíte opravdu hodně z Keithova života, kniha je obsáhlá. Jak si nerozuměli s Mickem, který si myslím Stony vlastně vybudoval, protože podle mě by Richards, kdyby nebyl ve Stones skončil jako skvělý hráč blues, ale v té nejposlednější putyce, a polovinu života strávil ve vězení. Část knihy se právě taky věnuje spoustě problémů s policií, většinou za držení drog, ze kterých Richardse právě dostali bohatí právníci. Keith není žádný Einstein, ale je přemýšlivý, tak pár jeho filosofií mi přišlo zajímavých. A samozřejmě se velká část věnuje muzice, a myslím, že po jejím přečtení dostane každý chuť si poslechnout pořádný rock. (Doufám, že nedostane chuť na heroin, protože v Keithově pojetí užívání drog oproti převážné většině knih o drogách, vychází jako docela v poho. Snad dokud se nerozhodnete přestat.) PS: Oproti robyjesterovi a thomas1330 mi přišlo, že pasáže pro lidi s hudebním vzděláním jsou tam opravdu jenom velmi okrajově. PPS: "Když jsme byli ještě hodně mladí a nikdo nás neznal, tak vždycky když jsem byl u Micka na návštěvě a otevřel ledničku, tak v ní vždycky neměl nic jiného než půlku rajčete. Dneska když ho navštívím na tom jeho zámku, tak má obrovskou lednici a v ní půlku rajčete a pivo." :-)

Rocková Bible. Povinnost pro všechny rockery. Taková označení Richardsova autobiografie s hrdostí může nést. Místy je to dost drsné čtení, zejména, když dojde na drogy. To se jen člověk diví, že Keith všechno a všechny přežil, s ohledem na takový přístup k životu. Ale jak sám v knize tvrdí, vždycky bral jen to nejkvalitnější a nejčistší zboží, čímž je záhada dlouhověkosti Stounů vysvětlena. Nejvíce mě zajímaly pasáže o jeho vztahu s Mickem, zejména v letech 80. to mezi nimi bylo dost napjaté a budoucnost kapely se nacházela ve vážném ohrožení. Drogy jsou strašná věc, na druhé straně to nic nemění na tom, že Keith dokázal se Stouny něco neuvěřitelného, něco, co už nikdo nikdy nedokáže zopakovat. Jejich muzika je nepřekonatelná a pohybovat se na scéně už 55 let je obdivuhodné. Evropské turné No Filter 2017 se blíží a já se nemůžu dočkat. Vidět tuhle legendu na vlastní oči je splněný sen... It's Only Rock N' Roll, But I Like It!!!