Lidožraví lvi ze Tsava

On je to vlastně takový deník... Deník, který získal velice krásnou knižní podobu a později se dočkal i velice pěkného filmového zpracování... Lidožraví lvi ze Tsava, rozhodně ke čtení doporučuji. Nádherně vylíčená, ne všude ještě probádaná krajina - příroda. Různorodá, nepoddajná, svá... A do toho vstupuje "moderní člověk," který chce měnit, zlehčit a uzpůsobit si zde život podle sebe... Ale ne všude je tím neohroženým pánem všeho..., právě on... I když se děj odehrává v Africe, tak i přesto přese všechno, mě párkrát pořádně zamrazilo...

Píše se rok 1898 až 1899 a John Henry Patterson přijímá úkol od Britské vlády, aby převzal výstavbu železnice v Britské východní Africe. Šlo o dlouhou výstavbu od přístavu Mombasa až k Viktoriinu jezeru. Nejtěžší část přišla při stavění velkého mostu přes řeku Tsava. Dva lidožravý lvi každou noc lovili některého z dělníků. Nikdo dodnes neví, kolik lidských obětí nakonec bylo. Určitě okolo 30 dělníků, ale pak spousta domorodců. Patterson se jim se svými puškami, osobním nasazením, číháním postavil. Dostal je. Ale vedla k tomu dlouhá cesta, kdy i on sám unikal smrti jen o vlásek. Potud jsem ho obdivovala. Snažil se zachránit výstavbu a dělníky s nasazením vlastního života. Jakmile začal mezi prací chodit na lov a zabíjel pro zábavu a trofeje, fandit jsem mu přestala. Zabití zabijáků bylo v pořádku. Vraždění antilop, nosorožce, hrocha a dalších lvů jen pro trofeje je za mě i v té době barbarství. I když musím uznat, že maso spotřebovali místní Svahilci a jiní domorodci, kteří tak získali obživu na několik dní. Kniha je takovým deníkem jednoho inženýra při stavbě nejdelší železnice v Africe, se spoustou fotek, které knihu krásně doplňují a obzvláštňují. Na konci má i rady pro lovce, jaké si mají pořídit pušky a kolik co stojí (v tehdejší době). Pro mě byla nejhezčí část z knihy doslov překladatele a vydavatele Petra Mečíře. Dozvídáme se, proč napadaly lidožravý lvi lidé a ne jejich obvyklé kořisti, dále, že existují i lvi bez hřívy a čím by to mohlo být a další skutečnosti z pátrání vědců o dávné skutečnosti. Kniha se čte dobře, dozvíme se kus africké historie dokladovanou spoustou fotek.