Letní noci

VTIPNÉ :-) Styl této autorky, která píše pro mladé čtenáře, se mi moc líbí. S jejími knihami se vždycky pobavím a odpočinu si :-) "Jakože jsi tu na brigádě?" "Ne, za brigádu dostáváš zaplaceno, já jsem otrok. Tenhle podnik patří našim, takže tu musím příležitostně makat, aby se ze mě nestal rozmazlený fracek. Podle táty je to škola života a taky si musím odpracovat výchovu, které se mi od rodičů dostalo." "Tak to tady budeš do důchodu." "Neboj, zas tak vychovaný nejsem."

Letní noci jsou dle mnohých nejlepším dílem Oliny čokoládové série. Souhlasím s tímto tvrzením? Ano. Ale znamená to, že to bylo dobré? Ne. ! Následující text je velmi podrobným rozborem lomeno recenzí na Letní noci, kde se velmi pečlivě snažím vysvětlit, co mi na knize vadilo. Pokud vám se líbila a jste fanoušky autorky, čtěte ji jen na vlastní nebezpečí. /TL;DR/ Letní noci jsou za mě těžce podprůměrná contemporary, která mi jednoduše nemá co nabídnout – jsou v ní nesympatické a černobílé postavy, postrádá zajímavou myšlenku, děj je naprosto nelogický, potenciál nevyužitý. Autorka se snažila přijít s „dospělejším a vážnějším“ obsahem, ale přála bych si, aby to neudělala. Téma úzkostí mi nepřijde pojaté dobře, posouvání „vztahu“ hlavních hrdinů na další úroveň předčasné a ke konci se raději ani nevyjadřuji. Podrobnější recenze: V Letních nocích je vypravěčkou příběhu Charlee, postava z druhého dílu (MTJV), kterou jsme moc neměli šanci poznat. Víme o ní akorát to, že je sestrou Avina kluka Chrise a skrývá před všemi (kromě Avy) historku, jak přišla o panenství – zamilovala se totiž do Prestona, který si s ní jednou užil a pak ji vyhodil z auta… a ona musela jít domů pěšky. Pokud jste četli recenzi na Miluji tě já vím, víte, že tahle část příběhu mě neskutečně naštvala, především kvůli tomu, jak Ava na tuhle informaci reagovala a jak černobílou postavou Preston byl. I tak jsem ale viděla v Charlee potenciál a inspirativní příběh, který mohla odvyprávět. Navíc autorka slibovala vážnější téma týkající se úzkostí, což mě lákalo dvojnásob, protože sama trpím úzkostnou poruchou a vím, jak těžké to někdy může být. I přes veškeré zkušenosti z předchozích dílů jsem se na knihu překvapivě fakt těšila, ale bohužel hned od začátku knihy bylo jasné, že to úplně hladké přistání nebude. Pokračování recenze s memíčky a gify najdete na mém Goodreads nebo na blogu. Proklikáte se tam přes můj Instagram @kvetinkoveknihy! :)

Další kniha od Oly, která vás vtáhne do děje a vy ji můžete odložit teprve tehdy, když dočtete poslední větu. Celá kniha je protkaná Pomádou, což se mi moc líbilo. Občas mi přišlo chování hlavní hrdinky trochu nelogické, ale vzhledem k tomu co si prožila to dává smysl. Chtěla bych pochválit vážná témata v knize. Sice jsem o nich věděla, ale nečekala jsem, že se s tím Ola tak dobře popasuje. No a nakonec samozřejmě grafické zpracování knihy - úžasné.