Les nemlčí

Jak spolu zvířata „mluví“? Jak se dorozumívá rostlina s opylovačem? Jak jednobuněčný organismus pozná, jestli má před sebou něco k snědku, nebo naopak něco, co ho chce sníst? Autorka knihy si zvolila zatraceně zajímavé téma, které by se dalo shrnout větou: „Žádný organismus není ostrov.“ Každý tvor žije v prostředí tvořeném živými i neživými složkami a nějak se v něm musí vyznat. Přijímá informace z okolí, dešifruje je a interpretuje, aby přežil a dosáhl ultimátního cíle, kterým je předat své geny do další generace. Nicméně zpracování maličko pokulhává, jak naznačuje zdejší nízké hodnocení (aktuálně 55 %), byť zas tak tragicky bych to neviděl (55 % u knihy o přírodě, navíc z produkce Nakladatelství Kazda se často nevidí). První problém patrně tkví ve zvoleném formátu. Text je rozsekaný do kratičkých podkapitolek, které připomínají aktuality z Vesmíru, což je chvíli fajn, ale začíst se do takového textu, navíc když se skáče od jednoho zvířete k jinému a od jednoho prostředí k dalšímu, není úplně snadné. Potíž je patrně i v šíři záběru. Autorka nezůstává jen u miloučkých ochlupených či opeřených živáčků, ale bere to v podstatě od bakterie po plejtváka, což nemusí být každému po chuti. Příliš jsem nepochopil ani název, který čtenáře láká na les, ale ve skutečnosti se v knize podíváme na nejrůznější místa, od polárních oblastí, přes oceánské hlubiny a temné jeskyně po pouště. A občas knize nepomáhají ani některé stylistické či terminologické neobratnosti, které by se bývaly daly vyhladit pečlivější jazykovou i odbornou redakcí (jindy mě však překladatelka svými řešeními mile překvapila). Třeba termíny „procyt“ a „eucyt“ jsem v souvislosti s prokaryotickou a eukaryotickou buňkou v českém textu snad nikdy neviděl, a že jsem jich už pár četl. Hodně matoucí je i používat slovo „anténa“ pro tykadlo a podobných věcí se v knize najde víc. Osobně mě pak i hodně ruší psaní „z“ ve slově organizmus. Jinak času stráveného s knihou nelituju, přestože naprostá většina věcí pro mě nebyla nová (eh, to si zase někdo tahá triko, co?). Téma je to rozhodně skvělé a už vidím budoucí knihu Jaroslava Petra o komunikaci v přírodě pojmenovanou DESATERO ŘEČÍ.

Velmi slabé tady šáhlo nakladatelství vedle...