Lazarus Rodina

Těžko dělat konkrétní závěr nad sérií Lazarus, když první album pouze uvede do kulis, představí protagonisty a vytyčí žánr. Vše uvedené totiž zvládne anotace také a díky ní možná získáte i lepší představu, o co vlastně kráčí a neubírá přitom na zajímavosti zápletky, připomínající to nejlepší z tvorby Roberta Rodrigueze, kdyby mu dialogy psal právě Greg Rucka. Přitom jde o takřka komorní drama zákulisních intrik uvnitř jedné mafiánské rodiny, ovládající miliony lidských životů. Trochu navíc mi připadají psychologické hrátky v hlavách geneticky modifikovaných zabijáků, neboť mě jímá hrůza, že mají jediný účel – vyřešit všechny ty filozofické otázky ohledně vlastního místa v životě, vesmíru a vůbec. Tohle jsou ovšem jen mé vlastní dohady, protože první čtyři sešity v albu obsažené toho zas tolik rozehrát nedokážou. Až si říkám, že než to číst takhle po částech jednou za půl roku nebo za rok, možná by stálo spíš počkat si pár let a zmáknout celou komiksovou sérii hezky v klidu a najednou.

Tento komiks se odehrává v dystopickém světě, kde moc nespočívá ve státech či vládách, ale v rukou finančně nejvýznamnějších rodin. Tato nová forma vlády vytváří atmosféru plnou politických intrik a mocenských her, což dodává komiksu zajímavý rozměr a je to něco s čím jsem se zatím nesetkal. Každá s těchto rodin má svého Lazara, který slouží jako ochránce s nadlidskými schopnostmi a technologickými výhodami, jako je sebe regenerace, rychlost, síla, bojové schopnosti a spousta dalších zajímavých a ultimátních vlastností. Epicky působící anotace vás ihned vtáhne do akčního příběhu, který připomíná atmosférou Dunu, díky výrazné přítomnosti rodin, politických intrik a tajemství, které většina postav má. Akční pasáže mají šmrnc a jsou dosti explicitní a pěkně propracované