Láska v Osvětimi

Kniha Láska v Osvětimi je silný, strastiplný příběh o dvou mladých lidech, které svedly neblahé události našich dějin dohromady. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi. Autorka navíc vypráví o těchto událostech syrově a bez příkras, což posiluje výsledný prožitek, který ve vás bude ještě dlouho po dočtení rezonovat. Knihu doporučuji všem, kdo máte rádi silné příběhy. Trochu mě však mrzí, že kniha nemá větší impakt ve čtenářské komunitě, určitě by si to zasloužila. Recenzi naleznete na mém blogu.

Už dlouho jsem nečetla knihu, u které bych si musela dělat pauzy ve čtení. A to nikoli z důvodu nedostatečné čtivosti… Pokud hledáte silné lidské osudy, tato kniha je přesně pro vás. Miluji příběhy vystavené na základě skutečných událostí. Ty, kde se krutost mísí s láskou. Kde se pomocí postupného časového posunu dostáváme k tomu, proč se hrdinové vyvíjejí právě tímto směrem. Kniha Láska v Osvětimi není oddechový příběh. Není to čtení ke kávě, u kterého vydechnete. Jedná se o silný příběh plný krutosti, odříkání, beznaděje, ale i lásky! A to je to, co mě celou dobu táhlo číst dál a dál. V knize se střídá historická linka s jedním zamotaným lidským osudem, kde hraje roli příslušník SS Franz Wunsch a krásná židovka plná odhodlání – Helena Citronová. Jejich osudy se propletou až někde na dvousté stránce. Do té doby máme spoustu času poznat Franze a jeho rodinu. Pozadí jeho výchovy, kde se dozvídáme, proč byl v dospělosti tak krutý a dokázal zabíjet. Naopak Helena je z rodiny, kde je víra stavěna nade vše. Jsou slušní, oddaní a pracovití. V koncentračním táboře Osvětim jde o přežití. Židé tam plní nejrůznější práce. Pokud na ně nestačí, jsou posláni na smrt. Absolutně nechápu, kde v sobě Helena brala vůli žít. Hrůzy, které jsou v knize popisovány, podle mě nejsou slučitelné se životem. Ale ona i tak našla naději a šla dál, aby přežila. Jakmile se náhodou dostane do kanceláře příslušníka SS Franze, její boj o holý život nabírá nové obrátky. Franz se do ní totiž zamiluje. A to i přes to, že by se židovi v životě nepodíval ani do očí. Knížka se mi moc líbila, paní Jana Vrzalová má krásné slovní obraty a i historická fakta dokáže popsat čtivě. Navíc má knihu obohacenou o fotografie a dokumenty. Příběh jsem si musela dávkovat a rozdýchávat ta svinstva, co se nebohým lidem děla. A díky tomu jsem i pochopila, podle čeho lidé vymýšlejí současné drsné filmy, na které nemohu koukat. V knize snesu při čtení rozhodně víc. Co bych uvítala je větší vysvětlení toho prvního okamžiku zamilování. Jinak nemůžu vytknout nic. Konec v podobě Epilogu mě dostal do kolen. Ten si rozhodně nesmíte nechat ujít. Oblíbené věty z knihy: Úsvit si ještě nestihl podat ruku s ránem. Přání je často otcem myšlenky. Neví, jak z téhle snad samotným ďáblem namíchané kaše ven. Zůstala po ní jen pachuť němé výčitky. Jak snadné je stát se další dcerou smrti! Srdci si poručit nedá. Láska oděná do chatrného kabátku, spíchnuté z vlákna, stvořeného samotným peklem.