Láska v oslabení

Pokud čekáte klasickou „hokejovku“ kde budou skoro na každé stránce popisky upocených hokejistů s pekáčem buchet na břiše a sexy véčkem, tak budete zklamaný. Tohle tady nečekejte….. Sebastian je sice hokejista a zmínky o hokeji tu určitě najdete, ale příběh je spíše o Mie….jak se vyrovnat se svým osudem? Jak se smířit se smrtí? Dá se to vůbec? Navzdory osudu, se Mia rozhodla splnit si své sny, a tak vyráží do Francie a světe div se, jede s ní tady Seb .-) Jejich seznámení bylo komické a vtipné. Mia měla slušnou vyřídilku a se sebejistým hokejistou se vůbec nepárala :-D Sem se mu docela i divila, že i po takový slovní kotelně, se rád vracel :D Nebylo to vůbec špatné, ale konec by si za mě zasloužil pár kapitol navíc.

..naděje znamená, že máte budoucnost. Každý kdo má naději, má ve skutečnosti mnohem víc, než si uvědomuje... ONA si ho drží od těla. ON se nechce vzdát... Příběh o jednom nečekaném setkání, jedné zraněné dívce, jednom hokejistovi a jednom ošklivém tajemství. Příběh o touze, lásce, lžích, naději i beznaději. O strachu, bolesti i přetvářce. Příběh o splněných snech - i těch nenaplněných... Pár krásných myšlenek, ale jinak kniha tak trochu o ničem. Postavy si mě nedokázaly získat a už kolem třicáté stránky jsem uvažovala, že knihu nedočtu. Ale byla jsem zvědavá, čekala jsem "něco víc" - jenže to nakonec stejně nepřišlo. Za mě se tohle nepovedlo. A to v žádném ohledu. Romantika na mě nefungovala, nejiskřilo to mezi nimi, celé to bylo jako z rychlíku. Skoro jako bych četla cestopis nebo referát. Žádné emoce, žádná uvěřitelnost, žádná opravdovost. Já to tam nenašla. A nezměnil na tom nic ani konec (který jsem mimochodem tušila téměř od začátku). Mrzí mě to, ale za mě tohle bohužel ne... ...možná, že láska nepotřebuje roky k tomu, aby byla hluboká a nezapomenutelná, možná jen stačí, aby byla opravdová...