Láska na první úlet

Jo Watson pochází z JAR a píše romantické komedie. Píše buď knihy, u kterých se směju od začátku do konce, nebo knihy, které tak tak dočtu. Ale zatím po každé její nové knize šáhnu. Láska na první úlet je o Pippě, kontrolorce letištního provozu na letišti. Ale Pippa je jiná. Je autistka. Tak je to psané v anotaci, i když přesnější je mluvit o poruše autistického spektra (PAS). Tak nebo tak, nezapadá úplně do běžných společenských norem. Musím říct, že to ve mně vyvolalo obavu. Taková postava v romantické komedii není úplně běžná. Ale pak jsem se začetla do předmluvy autorky. Píše, že i ona byla nedávno diagnostikována a zařazena do autistického spektra a moc se jí ulevilo. Sdílí, jak funguje, co má ráda a jak moc ji vlastní zkušenost ovlivnila při vytváření Pippy. Pippa v práci vyniká, protože organizace, systém a pravidla ji uklidňují. A všechno, co je opačné, jí dělá problém. Nedaří se jí ani ve vztazích. A pak se seznámí s pilotem Andrewem, kterého nikdy neviděla, ale znala jen jeho hlas. Náhodně se potkají, seznámí a zjistí, že oba řeší stejné problémy, hlavně tlak rodiny, aby si našli partnery. A tak se domluví, že si navzájem pomůžou na nejrůznějších akcích, a vzniká falešný vztah. (Ano, oblíbený trop všech knih, i můj.) Pippa je svá, chvíli jsem si na ni zvykala, ale autorka vše zasazuje do kontextu. Vezme vás do její hlavy a vše vysvětluje. Popisuje pocity, reakce a díky tomuto přístupu a tomu, že jí autorka opravdu rozumí, mě to vtáhlo do příběhu. Základní linku znáte, ale nikdy nevíte, jak bude Pippa reagovat. Opravdu to bylo tak napínavé a zajímavé, že jsem knihu zvládla přečíst za dva dny. A Andrew? Ten byl pro ni jako stvořený. Muž s velkým srdcem. Muž, co ji přijal takovou, jaká je. Co jí rozumí a dá jí prostor pro to, co aktuálně potřebuje. Nechybí pořádná romantická linka. I humor má své místo, většinou ale vychází z Pippiny osobnosti, z její tendence být upřímná a říkat věci tak, jak jsou. A taky zná spoustu synonym a informací. Víte třeba, proč vymřely mořské panny? 4/5 Myslím si, že podle anotace hodně lidí knihu zase odloží, ale za mě stojí za to to zkusit. Protože je to opravdu jiné. Ale jen osobnost Pippy, romantiky a chemie je tam přesně tolik, kolik má v romantické knížce být. Nedokážu přesně popsat, co mě na knize tak okouzlilo. Jestli dokonale nedokonalé vykreslení Pippy, její propojení s autorkou, nebo právě ta nepředvídatelnost. Ale moc se mi to líbilo.

Moje první kniha od této autorky a pro mě určitě nejpříjemnější překvapení tohoto roku. Autorka sama žije s poruchou autistického spektra, a možná i proto působí tohle téma v knize tak přirozeně. Není z toho velké drama ani poučná přednáška, prostě součást příběhu. Hodně mě bavily všechny ty vtipné situace a slovní přestřelky mezi Pippou a Andrewem. A vlastně jsem si během čtení uvědomila, že kolikrát v romantických knihách čteme o hrdinech, kteří se zbytečně nechápou, i když si všechno mohli vyříkat během pěti minut... Tady naopak dávalo smysl, že Pippa občas nepochopila, co jí Andrew chce říct, nebo si některé situace vyložila jinak. Paradoxně mi ale přišlo, že svoje problémy zvládali řešit mnohem rozumněji a s větší lehkostí než spousta knižních párů, kde žádná PAS nehraje roli. Takže za mě moc příjemná a vtipná romance, která ukazuje, že největší překážkou ve vztazích často nebývá odlišnost, ale neschopnost spolu mluvit...