Láska mezi řádky

I když český nakladatel nejprve vydal 2. díl ze série, rád jsem se vrátil na začátek příběhu Delilah a Olivera. Sice nejsem cílová skupina, ale Jodi Picoult patří mezi autory, kteří mě nezklamou. A nezklamala ani tentokrát. Posledních padesát stránek získává i jiný rozměr než jen pohádkový únik nešťastné patnáctileté holky… Pobaví charakteristika: „Asi je hezká s těmi svými stříbrnými vlasy a očima jako fialky, které rostou na louce nedaleko zámku. Ale číslo jejích bot je větší než její IQ.“ (s. 26) Z příběhů „kniha v knize“ jeden z nejzajímavějších. Moc hezká je i grafická úprava knížky. „Číst znamená navázat přátelství. Autor postaví dům, ale čtenář z něj udělá domov.“ (s. 256)

Pohádka. Jiné slovo mě po dočtení nenapadlo. Jaké by to bylo, kdyby ožili moje milované postavy a chtěli by si se mnou povídat? To bych se dozvěděla věcí. Kdyby mi bylo nějakých 9 - 10 let, užila bych si tento příběh s větší chutí, ale takhle to pro mě bylo odpočinkově pohádkové čtení.