Autor tuto biografii psal téměř 10 let. Byla to původně jeho dizertační práce, pak do textu zahrnul další prameny, které nebyly ještě zveřejněny a napsal velmi podrobný příběh českého intelektuála, který propadl marxismu-leninismu, byl ve 30. letech spolu s Fučíkem nebo Václavkem aktivním novinářem, a po válce (také díky Nejedlému) nastoupil na politickou dráhu na poli kultury a umění, zejména literatury a poezie. Po létech tvrdého stalinismu, kterého byla reprezentantem díky svým dogmatizujícím polohám, se dostal do těžké defenzívy v 60. letech, kdy se obrozoval strukturalismus, aby se po roce 1970 vrátil jako guru normalizační literární vědy. Čurda pojímá Štolla jako zástupnou figuru celé generace předválečných komunistů, která tyto historické zvraty prožívala různě. Na textu je patrné, že autor přistupuje k monografii hledačsky, zkoumá kontexty, ze kterých různé situace ve Štollově situaci vycházely, zamýšlí se nad jeho jednotlivými knihami. Není tam ani náznak neobjektivního nebo servilního přístupu, a ani dehonestace. Práci považuji za nesmírně zralou historicko-literárně-vědnou studii, zbavenou interpretačních nánosů 90. let (natož let předchozích, pochopitelně) a domnívám se, že může směle soutěžit s Křesťanovým Nejedlým (Zdeněk Nejedlý - politik a vědec v osamění).